Oholím se, až vyhrajete. Fanoušek na Zlínsku zarůstá jako jezevec

Do smíchu mu ale při pohledu do tabulky, kde se jeho tým krčí na předposledním místě, není.

„I přes zpackaný podzim věřím, že spodní patra opustíme a zachráníme se. Jsme teprve v poločase, tým posílil o kvalitní Ukrajince, kluci makají. Brumovu divize sluší. Už nechci chodit na zápasy krajského přeboru,“ má jasno Konečný, který již téměř dlouhých 40 let chodí na každý jejich zápas, včetně výjezdů na půdy soupeřů.

Na novou neplánovanou vizáž si rodina prý vcelku rychle zvykla a více narážek slýchává od kamarádů.

„Vždy v zimní pauze hraji soutěžně mariáš, tady jsem si už vyslechl své. Prý se mám oholit,“ směje se Konečný, který doteď vousy ani plnovous nenosil.

Žolík v Písku, kondiční kouč pro Budějovice. Held má fotbalovou dvojroli

„Nejvíce to svědilo na začátku, ale nyní už mi to nevadí, docela jsem si zvykl. Dokonce ani manželce a dětem můj plnovous nevadí. Ale jak kluci Brumovští vyhrají, jde dolů,“ je rozhodnut rodák z Brněnska.

Na Valašsko jej zavály pracovní povinnosti. „Coby montér strojních zařízení jsem jezdil po světě. Až před 40 lety vyhořela pila v Bylnici a zde nastal zlom. Nabídli mi tady byt, našel jsem si tady druhou manželku a už na Valašsku zůstal,“ s úsměvem vzpomíná Konečný.

Zde také ukončil svou fotbalovou kariéru. „Ale nijak košatá nebyla. Hrával jsem na Brněnsku a Prostějovsku, ale vždy maximálně okresní přebor. Mé místo bylo v obraně a kariéru jsem ukončil právě v Brumově,“ upřesnil řízný bek, jenž i poté svůj život spojil s místním fotbalem. Rychle se stal členem místního fanklubu.

„Postupem času jsem tady začal vypomáhat. Ovšem ne jako funkcionář, ale výběrčí vstupného. Doma naše fanoušky kasíruji již dlouhých 32 let,“ spočítal.

Ještě dříve začal jezdit s týmem i na všechny zápasy na půdě soupeřů. „Tehdy se zde hrál krajský přebor. Ale díky úspěšnosti kluků jsem s nimi absolvoval tři sezony ve třetí lize. Většinu času ale naštěstí chodím na divizi,“ má radost velký příznivec kopané.

Bubínek a řehtačka

Jeden z nejskalnějších fanoušků v tuzemsku byl na konci roku oceněn svým klubem za nejvěrnějšího fanouška fotbalistů Brumova a kromě pamětního listu obdržel i šálu. Společně se svým „parťákem“ Markem Strnadem, jenž podobně jako on intenzivně a věrně fandí Brumovu již 30 let.

„Marek je mentálně postižený, ale o to více fotbal miluje. Je synem mého kamaráda, se kterým jsme dlouhá léta vybírali vstupné. Když před čtyřmi lety zemřel, začal jsem jej brát na fotbal a stal se asi jeho druhým tátou,“ vypráví Konečný.

Na stadionu si jich snadno všimnete. Marek se svým bubínkem a řehtačkou intenzivně valašský tým povzbuzuje.

Házenkářky Zlína zaskočily a potrápily mistra, na body to ale nestačilo

„Už máme v autobuse vepředu své místo, bez nás výprava nikdy neodjede,“ směje se skalní fanda.

„Marek těžce nese porážky, stejně jako sprosté nadávky. Ale jak se uspěje, nechybí při oslavách týmu, s kluky si vzadu v autobuse rád zazpívá. Je tak trochu maskotem týmu. Všichni jej zde mají rádi,“ cítí Konečný.

Všechny v Brumově čeká náročné jaro. Nejen kvůli bojům o záchranu.

„Protože dochází k rekonstrukci trávníku, domácí zápasy podle všeho odehrajeme v bylnickém azylu nebo na naší záložní umělé trávě. Snad vše dobře dopadne. A pokud ne, věřím, že vrátíme mezi divizní stálice. Dokázali jsme tady totiž vychovat nespočet kvalitních ligových i reprezentačních fotbalistů – mimo jiných Řepku, Bartošáka, Bača, Polácha či Šenkeříka,“ vyjmenoval na závěr Zdeněk Konečný.