Jak tedy hodnotí v Dolním Dvořišti první sezonu v I.A třídě a co si z ní berou do té následující? Na otázky Deníku odpovídal trenér týmu mužů a předseda klubu v jedné osobě Štefan Bršťák.

Do I.A třídy jste vstupovali jako nováček. Cílem tedy asi musela být především záchrana. Byl to velký skok mezi A a B třídou?
Cílem byla samozřejmě záchrana. Chtěli jsme co nejdřív neřešit tuto myšlenku. Bohužel jsme museli bojovat prakticky až do konce. Co se týče rozdílu mezi soutěžemi, tak určitě skok tam je. A třída má svou kvalitu.

Měli jste výbornou první polovinu podzimu, hráli vyrovnané zápasy proti největším favoritům. Závěr podzimu však až tolik nevyšel, kde byla příčina?
Vstup do soutěže byl slušný. Jeli jsme na vítězné vlně ještě z jara. Slušná byla i letní příprava, kdy se celkem výborně trénovalo a přípravné zápasy se také povedly, když jsme zdolali účastníky KP Jankov a Třeboň. Vrcholem bylo derby v Kaplici, kde jsme vyhráli. Poté se nám začala kupit zranění, přišla horší tréninková účast a začal nám docházet dech. Bohužel, i když jsme špatně nehráli, nedokázali jsme ale zápasy vyhrávat.

Jarní část bývá dost svázaná taktikou jednotlivých zápasů. Některé vám opět vyšly dobře, některé naopak. Například jste mohli prakticky rozhodnout o záchraně doma se Lhenicemi, ale nevyšlo to a naopak se soupeř chytil stébla záchrany.
Jaro nás potkalo ve špatné formě. Táhlo se to od přípravy. Výjimkou bylo soustředění, to se povedlo. Vstupem do jarní části byla "jen" remíza. Přišla prohra v Roudném, derby s Kaplicí jsme také prohráli a pak přišel špatný výkon se Lhenicemi. Začala se stahovat mračna. Čekal nás víkendový dvojzápas na Šumavě, Čkyně a Vimperk. Tam jsme se nadechli a poté jsem už věřil, že se zachráníme. Týden na to jsme udělali bod se Strunkovicemi a dýchalo se lépe. Definitivně jsme si záchranu zajistili doma s Blatnou.

Nakonec z toho je slušné 9. místo, které asi musíte hodnotit pozitivně.
Když bych měl zhodnotit celou sezonu, tak ano. Musíme být spokojeni se záchranou, i když v sobě mám, že to mohlo být lepší. Věřím, že kdyby nám v zimě neodešel Urazil, dokázali bychom skončit někde kolem šestého místa. Jeho góly nám proste chyběly.

Co vám sezona ukázala a co tedy je třeba změnit do té další?
Sezona ukázala, že A třída má svojí kvalitu. Nejde trénovat tak, jak to bylo doteď. Samozřejmě, když je někdo zraněn, má povinnosti jiné, tak se nedá nic dělat. Ale musí se to nahradit jiným způsobem. Alespoň individuálním. Když budu zabíhat do detailu, tak i mně to osobně hodně dalo. Přepadaly mě myšlenky, že skončím. Že nemám klukům už co dát. Byl jsme vyhaslý. Dokážu přijmout kritiku. Na dokopné jsme si s pár klukama na rovinu řekli nějaké věci a došel jsem k závěru, že nebudu utíkat. Naopak, i já se budu snažit zlepšovat. Být klukům ještě větší opora a věnovat se jim na 120%. Pokud to vyžaduji po nich, musím to vyžadovat i po sobě. Samozřejmě nějakou změnu musím udělat. Jakou, to se nechte překvapit (úsměv).

Do nové sezony přihlašujete do okresu B tým mužů. Bude to o „vysloužilcích“, nebo naopak o mladších hráčích, kteří musejí zabojovat o sestavu áčka?
Co se týče B týmu, potřebujeme ho jako sůl. Kostra týmu by měla být okolo zkušených starších kluků, kteří mají ještě chuť si zahrát. Doplňovat by je měli mladíci a kluci z áčka, kteří nemají takové vytížení. Věřím, že to bude fungovat

V soutěžích máte i mládežnické celky, práce s nastupující generací se tedy daří?
V Dolním Dvořišti máme dvě přípravky a tým žáků. Přípravky vedou Vasil Kotlár a Marian Mavrodiev. Jako předseda je musím pochválit. Obě kategorie vypadají velmi dobře. Co se týče žáků, tam je to horší. Dnešní doba přináší i děti, které se chovají, jak se chovají. Tam jsme udělali přísný řez, kdy jsme je nenechali ani dohrát sezonu. V zápase s Chvalšinami to již bylo přes čáru a museli jsme to zatrhnout. Tím se omlouvám panu Holubovi a Chvalšinám, že museli být svědky chování určitých hráčů. Do budoucna říkám, že jakékoliv dítě, které se takto bude chovat, má u nás dveře zavřené. A může to být sebelepší fotbalista.

Je těžké k mládežnickým týmům sehnat trenéry, vedoucí a podobně?
Dnešní doba je těžká. Nikomu se nic pořádně dělat nechce. Takže je těžké sehnat trenéry a lidi, co se točí kolem fotbalu. Jsem rád, že to zatím u nás Marian s Vasilem zvládají. Samozřejmě budeme rádi, když se někdo další ještě aktivně zapojí.

Co Vás osobně jako předsedu klubu na sezoně napříč soutěžemi nejvíce potěšilo a naopak nejvíce zklamalo?
Celkové zhodnocení jako předsedy je kladné. V první řadě jsme dokázali vykopat pro Dolní Dvořiště 1.A třídu a v historicky premiérové sezoně jsme ji dokázali udržet. Přípravky, jak už jsem řekl, se nám postupně zvedají a já doufám, že budou stoupat dále. Mrzí mě odstoupení béčka mužů v zimní pauze a již zmínění žáci. To je taková kaňka. Ale převládají pozitiva. Našim úkolem je posouvat se a pracovat dál. Věřím, že Dolní Dvořiště si udělalo nějaké jméno a ví se o nás.

Závěrem celé sezony bych chtěl poděkovat všem, co se točí kolem fotbalu. Rodičům dětí, kteří podporují své ratolesti na každém zápase. Hráčům A týmu. Našim výborným fanouškům, kteří v hojném počtu jezdí i na venkovní zápasy. Zvláštní poděkování musíme směřovat obci. Ta nám vytváří velmi kvalitní podmínky. Mojí rodině, která to má se mnou těžké. Zaplaň Pánbůh, že mají rádi fotbal. A také mému parťákovi Pavlovi Pechovi. Bez něj si to nedokážu představit. Všem, na koho jsem zapomněl, také děkuji. Prožijte krásné léto.


Načítám tabulku …