Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Trenér Luděk Cimrhanzl po utkání s Katovicemi potvrdil, že s ním počítá do kádru Junioru pro nový soutěžní ročník krajského přeboru.

Petře, kdy jste se rozhodl pro přestup do Junioru?

Rozhodl jsem se minulý týden po přípravném zápase ve Čkyni. Měl jsem určitý termín na rozhodnutí. Abych vše uvedl na správnou míru, tak mě tři týdny uháněl můj kamarád Tomáš Čakrt, který přišel do Junioru dělat asistenta a sledovatele zápasů. Mají s Luďou Cimrhanzlem najeté tréninky velice dobře. Za mě trénink super.

Co od angažmá ve Strakonicích očekáváte. Je to stejná soutěž jako v Čimelicích, ale podstatně mladší kádr.

Je to úplný opak než v Čimelicích. Tam jsem hrál s klukama, proti kterým jsem hrál již od žáků. Tady jsou kluci, kterým bych, když to hloupě řeknu, mohl i dělat tátu. Je to pro mě velká výzva. Kluci budou ode mne čekat, že se jim budu snažit pomoct. Cokoli budu moct, tak jim předám, jako zase mě učili hráči, se kterými jsem začínal já. Budu se snažit něco předat, ale kluci budou muset na sobě pracovat. Musejí poslouchat. Nejenom mě, ale hlavně trenéry.

Proti Čkyni a v Katovicích jste první půli hrál na stoperu. Počítáte i s touto variantou do mistráků.

Počítám. Kluci mi to řekli hned na začátku. Někdo je pro, abych hrál stopera, někdo zase pro, abych hrál v útoku. Proto jsem asi hrál i druhou půli na hrotu. Chtějí, abych si vyzkoušel všechny varianty. Uvidíme. Abych pravdu řekl, hrál jsem snad již všechno, dokoncei jednou chytal. Mám fotbal rád a chci ho hrát co nejdélea je jedno, na jakém postu.

Z pozice fanoušků však máte krevní skupinu zabijáka na hrotu útoku.

Za posledních snad osmnáct let jsem hrál dva roky na stoperu v Cehnicích, jinak bylo moje místo především na hrotu.