Když ale po podzimu fotbalisté Dynama vedli tabulku, vedení klubu jim vytčený cíl navýšilo: „Neříkám, že jsme cíl úplně přehodnotili, nijak se ale netajíme tím, že chceme na jaře bojovat o první místo,“ připustil šéf Dynama.

A ten boj Dynamo zakončilo úspěšně, a to suverénním postupem do I. ligy!

Skončili jste v tabulce první, navíc se ziskem 72 bodů a čtrnáctibodovým náskokem před druhou Jihlavou. O takovém triumfu se vám před sezonou možná ani nesnilo!
Souhlasím s tím, že to byl velký úspěch. Vyhrát druhou ligu není lehké a vyhrát ji takovým způsobem, jakým se to povedlo nám, už vůbec ne. Třeba si to mnozí lidé ani neuvědomují, ale těch dvaasedmdesát bodů je hrozně moc a postup do ligy s takovým náskokem je obrovský úspěch – a přes to všechno, když tady hrajeme poslední zápas, přijde půldruhého tisíce diváků! Mrzí mě to vůči těm klukům, to si nezasloužili… Ze všech stran jsme pořád slyšeli, vy jste neschopní, hrajte konečně už první ligu. A když tu ligu pro Budějovice vybojujeme, přijde – v uvozovkách řečeno – pár lidí…

Přitom jste nejen, že vyhrávali, ale taky jste hráli divácky atraktivní fotbal.
Z čehož jsme měli všichni radost, jenže našli se lidi, kteří stejně nebyli spokojeni. Jednou tady bylo moc zima, podruhé zase brzy došlo pivo… Sice to byla věc nájemce, ale lidi v tomhle měli recht, to prostě naše chyba byla.

A co hrací den? Třeba se lidem neděle nelíbila.
Předtím byly výhrady vůči pátku, pak se zase nelíbila sobota, nebo se hrálo až moc dlouho večer, či zase moc brzy odpoledne. Zkusili jsme dělat i ankety, kdy bylo nejlíp hrát, ale nikam to nevedlo. Teď to bude tak, že o hracích dnech my rozhodovat nebudeme, ty si určuje televize.

Byť jste na začátku sezony přímý postup jako cíl nestanovili, i vyhlášení, že chcete hrát o baráž, pro hráče jistě bylo motivací. Viděli, že i vedení klubu má o postup zájem, ne?
Já vždycky říkám, že dát si nějaký cíl je možné jen tehdy, když se povede dát tým dohromady a kdy budeme vědět, na co ten tým má. Což dopředu odhadovat nikdy není snadné, ale tentokráte, když jsme tým sestavili, bylo jasné, že hrát o baráž je základní úkol. Povedl se nám vstup do soutěže, to oprávněnost našich ambicí potvrdilo. Pak se to dohrálo nahoře až do zimy, a to už nezbývalo říct nic jiného, než že na jaře hrajeme o první místo. Baráž po zimě byla jasná, to byl jasný úkol, ale bylo naší povinností cíl navýšit. Síla toho týmu, co jsme měli, nás k tomu zavazovala. Měli jsme lepší tým než všichni ostatní.

Jenže slibně rozjetý podzim a zpackané jaro, to už tady byla skoro tradice. Z jara jste obavy neměli?
Já osobně se jara tentokrát až tak neobával. Věděl jsem, že mužstvo v zimě budeme muset ještě posílit a doufal jsem, že se trefíme. Vždycky se člověk netrefí, někdy se to také nepovede, ale teď jsme měli šťastnou ruku. A hlavně jsme měli tým, který na rozdíl od předcházejících sezon byl silnější, byla v něm větší konkurence a hráči byli zkušenější a taky tou soutěží, jak bych to řekl, nějak omlácenější. Třeba Brno, které si po sestupu z ligy myslelo, že to půjde samo, najednou zjistilo, že druhá liga je specifická, že v ní hrát je složité, že ani stadiony nejsou jako v lize. Až když to hráči v Brně pochopili, začali stoupat tabulkou nahoru.

Zmínil jste zimní doplnění mužstva a třeba s Provodem jste se trefili skvěle.
Naším hlavním cílem v zimě bylo udržet tým pohromadě. To se nám podařilo a že jsme se trefili i příchody je pravda, ale jak už jsem říkal, je to i o štěstí. A to jsme měli a ti kluci, co přišli, do mužstva zapadli a na té naší jarní jízdě se podíleli.

Po dlouhé době jste v zimě jeli na zahraniční soustředění. Možná maličkost, ale taky to hráči mohli brát jako důkaz, že i vedení klubu to s ligou myslí vážně…
Já si nemyslím, že to byla maličkost. Podle mě to byla jedna z důležitých věcí. My chtěli rozbít takový ten stereotyp té osmitýdenní zimní přípravy a souhlasím i s tím, že jsme dali hráčům najevo, že nám na tom, jak budou na jaře hrát, hodně záleží. To, že druholigový tým hrál venku na takovém turnaji, to i soupeřům ukázalo, že to myslíme vážně. A nám ten turnaj pomohl i sportovně. V tu dobu tady už začínala liga, takže bychom tak kvalitní soupeře, jaké jsme v Chorvatsku měli, doma prostě nenašli.

Dle hráčů i trenérů vám to prý klapalo i v kabině. To možná taky byla jedna z příčin úspěchu.
Je to možné, i když mám-li být upřímný, tak dle mého soudu, když se daří, rázem i parta v kabině je. Na všechno se zapomíná a i ti v uvozovkách největší nepřátelé nachází společnou řeč. S tím, že parta byla dobrá, ale souhlasím. Sedlo si to, dle mě i proto, že starší kluci tu svou roli v kabině zvládali. Křížek, Táborský, Kladrubský a Grajciar, to byli zásadní čtyři hráči, kteří měli zásluhu na dobré atmosféře v kabině. Je třeba ale vidět, že jsme v sezoně neprošli žádnou krizí. Ta nás může čekat v lize a tam se ta parta teprve ukáže.

Byť to v minulých sezonách nedopadlo tak, jak jste si přáli, Davida Horejše jste na postu trenéra podrželi. Jistě nelitujete.
Samozřejmě, že ne. Realizační tým svou práci odvedl výborně. Kladem byl i příchod Jirky Kohouta do funkce asistenta, přinesl sem nové názory a nové pohledy.

Oslavy postupu a ta obrovská radost už jsou za vámi, teď vám zřejmě nastaly také velké starosti…
Jistě, liga je úplně o něčem jiném, než to fungovalo doteď. Ať provozně, marketinkově či finančně. Museli jsme navýšit rozpočet a získat další partnery. I proto, že kádr pro ligu musíme posílit, chceme v ní hrát důstojnou roli. Snažíme se držet toho, že na co budeme mít., s tím budeme hrát. Tak to tady vždy bylo, ale snažíme se, aby ten rozpočet v rámci možností byl co největší, abychom i na hráčském poli měli větší manipulační prostor.

Zmínil jste se, že v zimě jste se hlavně snažili udržet tým pohromadě. Platí to také teď? A věříte, že třeba Ledeckého můžete udržet?
Řeknu to na rovinu, na Ledeckého je nabídka. Zatím ale nezajímavá. My si ho nějak ceníme, hodně nám pomohl, nastřílel spoustu gólů. Pustit ho někam můžeme, pokud za něj budeme mít náhradu. Všechno ale souvisí s ekonomikou. Když vyprodáme stadion, když skoupí lidi permanentky, nemusíme prodat nikoho. Odchází jen Peťa Grajciar, tomu končí smlouva. Do Ostravy se vrací Helešic, ale tam nějaká jednání chystáme. Provod, Mareček i Havelka, co tady byli na hostování, by tu měli pokračovat dál.

A co příchody?
Chtěli bychom posílit do každé řady. Ŕíkám posílit, ne doplnit. Posilou pro nás bude i Mrsič, jenž na jaře pro zranění nehrál. Z dorostu přichází stoper Talovierov. Dva zajímaví hráči se určitě objeví hned na zahájení přípravy, další jsou v jednání. Říkat teď nějaká jména by ale bylo předčasné.

Jméno Tomáše Sivoka už ale v kuloárech zaznělo…
S Tomášem jednáme. Má na Hluboké barák a všechno visí jen na něm. Když řekne, že by sem šel, je tady vítán.

Zatímco vy jste slavili postup do první ligy, Táborsko, kde jste v této sezoně měli na hostování Čermáka a Geberta a naopak od Jordánu sem přišel Mrsič, teď po řadě sezon ze druhé ligy sestoupilo. Nebude fotbalovému jihu Čech druhá liga chybět?
Já jsem z Tábora, i když už tam dvacet let nejsem, sestup Táborska mě ale mrzí. Tím spíš, že se klub přesunul na Kvapilku, kde dostavuje stadion. Navíc do třetí ligy teď půjdou béčka Sparty, Slavie a Plzně, ti všichni se cítí na druhou ligu, postoupit do druhé ligy nebude tak jednoduché. Ze třetí ligy se letos nesestupuje, možná naštěstí, Písek měl velké starosti. Divizi kdysi hrálo i deset mužstev z kraje, letos jen čtyři a navíc vedle béčka Táborska jde dolů i Jindřichův Hradec.

Zmínil jste hostování Čermáka a Geberta, ti se v létě zapojí do přípravy tady?
Trenér s nimi nepočítá, oba dostali volnou ruku si hledat angažmá. Musím říct, že o Čermáka je zájem, na něj už se kluby ptají a uplatnění si určitě najde.

První liga začíná už v půlce července, těšíte se na ni?
Hráči mají dva týdny volno a 10. června už jim začíná příprava. Liga začíná 12. července a my bychom chtěli začínat doma. Čeká nás hodně práce, hodně náročná sezona a já bych si velice přál, abychom do ní dobře vykročili a hráli v ní důstojnou roli.