V ostravské zoo byli posledního dubna utraceni dva roční rysi karpatští. Když se v následujících týdnech informace prostřednictvím spolku Dvě tváře zoo dostala na veřejnost, vyvolala velké pozdvižení a vlnu nevole. Začaly se množit zprávy o nepochopení, brutalitě, někteří dokonce naznačili, že se zoologickými zahradami končí. 

„Chtěli bychom zdůraznit, že se nejednalo o mláďata, ale mladé subadultní jedince zcela nezávislé na matce. Až polovina z nich v tomto věku v přírodě z různých příčin uhyne, takže vlastně jen napodobujeme to, co se děje v přírodě,“ uvedla mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková. Dodává, že v Ostravě se dosud podařilo odchovat dvacet rysů karpatských, z nichž tři byli díky ojedinělé a neopakovatelné situaci vypuštěni do volné přírody na Slovensku, jedenáct jich bylo umístěno do jiných zoologických zahrad a šest, včetně těchto dvou, muselo být utraceno.

NIKDO NEMĚL ZÁJEM

Právě neumístění rysů jinam či malou iniciativu zoo vyčítal spolek Dvě tváře zoo. Sama zoo si je přitom ponechat nemohla, protože by narušila zdravou, životaschopnou a geneticky variabilní populaci rysů v lidské péči.

„Geny současného páru máme v chovném programu dobře zastoupeny a pro rysy nebylo v jiných zoo místo. Je to jakási daň za úspěch chovu,“ uvedla Nováková, podle níž je každé zvíře hned od narození vedeno v elektronické databázi, do níž je zapojeno přes 1100 zahrad v bezmála stovce zemí světa. Během ročního života jedinců o ně žádná neprojevila zájem.

Přes veškerá ujištění zůstává zoo u řady lidí nepochopena. „Proč dovolují zvířatům, o kterých vědí, že je nebude kam umístit rozmnožovat se? Chápu cokoliv, ale rozhodně se nedokážu smířit s eutanazií. Musí přece existovat jiná možnost,“ říká například Renáta Sabellová.

Nelehké rozhodnutí ostravské zoo kvitovaly také další zahrady v České republice a erudovaní odborníci, například předseda záchranné stanice v Bartošovicích Petr Orel, podle něhož jde o složité, komplexní téma, jemuž by pomohla větší osvěta na veřejnosti.

„Zoologické zahrady se řídí jak platnou legislativou, tak svými vnitřními předpisy a závaznými dohodami. A to, že zoo obecně nepředávají a neprodávají odchovaná mláďata velkých kočkovitých šelem a dalších druhů do soukromých chovů, považuji jednoznačně za správné,“ uvedl předseda záchranné stanice, která za 37 let existence měla v péči jen dva rysy, potažmo rysí koťata po nelegálně odchycené a uhynulé samici.

VYPUSTIT? NEMOŽNÉ

Podle Orla je velmi složité také vypustit rysy do volné přírody, což by bylo spojené s celou řadou povolení a souhlasů. „Souvisí to s náročnou přípravou na vypuštění, procesem nahradit matku, adekvátními prostory a zajištěním. Zoo Ostrava takové podmínky momentálně nemá a troufám si tvrdit, že i případné získání povolení od příslušných úřadů k vypuštění do naší přírody je běh na několik let se zcela nejasným výsledkem,“ soudí Orel, podle něhož je problém spíše nelegální odstřel rysů v přírodě.