V pěti letech stále nemluví. Dívka se potýká s těžkou mentální retardací

„V září se život nás všech značně posunul. Violka začala chodit na dvě hodiny denně s paní asistentkou do školky, kde se jí moc líbí, rychle si zvykla a máme i velkou radost, že ji moc hezky mezi sebe přijali její spolužáci. Časem by tam mohla být i denně,“ vypráví paní Michaela, která je i maminkou Julie, jež je v posledním ročníku základní školy, a žačky druhé třídy Amálie.

Onemocnění malé Violce lékaři diagnostikovali nedlouho po narození. To jí začal klesat cukr v těle, odmítala jíst, proto byla měsíc na výživové sondě. Lékaři ji nechali podstoupit magnetickou rezonanci, která potvrdila změny na mozku.

Dobří andělé? Ani náhodou. Dobrého jména nadace zneužívají podvodníci

„Dnes je jí pět let, mentálně je však na úrovní dvouletého dítěte. Její hlavní diagnóza je těžká mentální retardace spojená s autismem. Také má mikrocefalii a má stále problémy s příjmem potravy. Je na plenách, nemluví, má zrakovou vadu, ADHD a hypotonii. Je tedy celkově závislá na péči druhých,“ uvádí paní Michaela, která dcery vychovává společně s manželem, středoškolským učitelem. Kromě krátkého pobytu v mateřské školce dochází Violka minimálně 2x týdně na různé terapie a rehabilitace.

Ve vývoji se ji snaží posunout i pomocí různých speciálních hraček a pomůcek. „Miluje vodu a knížky o zvířátkách. To je svět, ve kterém je šťastná,“ prozrazuje maminka.

Péče o Violku je pro rodiče náročná. Doposud byla třeba 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Dvě hodiny denně, které tráví ve školce, jsou pro načerpání sil málo.

Matka má oporu v dalších dcerách 

Rodiče se ale nevzdávají a mají jasný cíl: „Chceme, aby se dcerka stala soběstačnější a samostatnější. To přispěje nejen ke zkvalitnění jejího života, ale také ke zkvalitní života celé naší rodiny, především našich starších dcer,“ uvádí paní Michaela s tím, že oporu má nejen v manželovi, ale také v Julii a Amálce.

„Julie, které je čtrnáct, se o Violku dokáže postarat skoro jako já. Nejen, že jí pohlídá, ale umí ji i nakrmit, přebalit. Je mi opravdu oporou a moc si toho vážím, zvláště když sama nemá na růžích ustláno. Špatně se socializuje, zařazuje do kolektivu, proto má individuální výukový plán a učí se doma. Amálka si s Violkou zase hodně vyhraje a vyblbne, což je taky skvělé,“ dodává.

Na jeho nemoc není lék. Chlapci se dělají šupiny, ohrožuje ho i vedro

Od května začali rodině pomáhat i Dobří andělé prostřednictvím nadace Dobrý anděl. „Příspěvky Dobrých andělů využíváme na placení ergoterapií, hipoterapií nebo na pořízení speciálních hraček a pomůcek, které jí pomáhají se zlepšovat. Využíváme je tak na asistenci, abychom i my, rodiče, mohli na chvíli načerpat energii, vydechnout a mít čas na naše dvě starší holčičky,“ říká paní Michaela a dodává: „Velice děkujeme všem Dobrým andělům, díky nimž si můžeme dovolit více terapií a čas od času i trochu více klidu.“