Kliknutím zvětšíte„V Brně se neustále staví domy, průmyslové objekty a obchodní centra. Tato výstavba je důležitým elementem, jež ovlivňuje vývoj teploty uvnitř města, a to právě ve smyslu zvýšení teploty,“ uvedl Martin Dvořák z oddělení dat a analýz města Brna.
Nejhorší vedro v letních měsících bývá v oblastech, kde se rozrůstají nebo vznikají průmyslové oblasti a nákupní centra. Zejména kvůli nepřerušovaným rovným střechám. Navíc tmavých barev. Analýza za příklad dává Černovickou terasu, Avion Shopping Park nebo Technologický park. V Saharu se proměňuje rovněž náměstí Svobody, byť není na vrcholu horkého žebříčku. Pro srovnání: maximální zaznamenaná teplota v posledních třiceti letech tam překonává tu ve Wilsonově lese o dvanáct stupňů Celsia.
„Na náměstí Svobody jsem se v červenci málem uvařila. Na Černovické terase bych v tom případě asi zkolabovala,“ glosovala data Brňanka Martina Rychlá.
Zvyšující se teplota města přitom ohrožuje zdraví obyvatel nejen přímo, ale i nepřímo. Vyšší teploty totiž podporují vznik škodlivin. Například přízemního ozonu, oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost. Maximální koncentrace škodlivých látek pak často korespondují s maximy denních teplot.
Jednoduché řešení? Ne
Přehřívaných ploch neustále přibývá. Mezi léty 1991 až 2011 rostly rychlostí tři kilometry čtvereční za deset let. V poslední dekádě se tempo snížilo na 1,3 kilometry čtvereční. „Náhled na problematické přehřívané povrchy napovídá, že nejrozsáhlejší oblast tepelného ostrova tvoří historické centrum Brna. Východní polovina Brna-středu, západ Židenic. Teplotní jádro se však táhne i do Brna-severu a Brna-jihu. Ostrov pozitivně narušuje ochlazujícím efektem park Špilberk a Žlutý kopec, ze severu také Lužánky a zahrady mezi Černopolní a Drobného ulicí,“ doplnil Dvořák.
Nastínil tak způsob, jak oteplování města zpomalit, potažmo jej zvrátit. Například správnou volbou materiálu nebo barvy střechy. To dobře ilustruje brněnské výstaviště, kde převládá bílá a světlejší odstíny šedé. Oblast se i díky tomu neřadí k plochám s maximálními teplotami.
Světlé nátěry však nejsou všespásné. Podle Jana Geletiče z Ústavu informatiky Akademie věd České republiky se díky nim povrchy fasád sice stanou chladnější, ale sluneční záření se neztratí, nýbrž odrazí do ulice, kde jej může absorbovat třeba asfalt.
Pomohou nové stromy?
Další možností je zelená zástavba. To znamená více stromů, vodních prvků a například zelené střechy. Ostatně nejvýraznější ochlazující vliv má v Brně přehrada nebo biotop Chrlice; Wilsonův les, Masarykův háj, Špilberk, Lužánky, Kraví hora nebo Žlutý kopec.
„Lesy města Brna za poslední čtyři roky vysázely pět milionů stromků. Je třeba se dlouhodobě věnovat revitalizaci a budování parků s důrazem na vodní prvky a dostatek vhodné zeleně. Příkladem může být rekonstrukce parku na Moravském náměstí nebo opravný park Trnkova v Líšni. Město má zároveň už několik let dotační program na zelené střechy, který by měl určitě pokračovat,“ připomněla primátorka Markéta Vaňková.
Nicméně ani zde není řešení tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Sázení stromů je nutné pečlivě naplánovat. „Pokud je totiž hustota olistění vysoká, je efekt stromů – alespoň co se týká snižování prašnosti a znečištění – přesně opačný,“ upozornil pro web Akademie věd Jan Geletič.
Městský tepelný ostrov je zástavba, která vykazuje znatelně vyšší teploty než její okolí. Rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace silnicemi a budovami. Například asfalt a beton nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak je tomu u vyšších rostlin. Naopak jej absorbují, což mnohdy prohlubuje i jejich tmavá barva. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, stoupá i teplota v centrech tepelných ostrovů.
18
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
