Dědečkovi proto v pondělí zavolali policejního psychologa. „Nějak mu to vysvětlil a odvedli ho pryč. Přesto se vrátil zpátky, takže ho museli vyvést podruhé. Bylo to těžké, děda je z toho velice špatný,“ pokračuje ve smutném líčení mladá žena při jedné z prvních svépomocných demolicí v Mikulčicích na Hodonínsku.

Tu následně zahájili v pondělí od střechy, pokračovali dolů v prostorech, kde dědeček dříve klidně bydlel. Několik let zde žil jako vdovec sám. „Navštěvovali jsme ho. Oblíbila si ho také jedna kočička, která sem chodila,“ vzpomíná vnučka u domu prarodičů.

Jenže přišel čtvrteční večer a s ním tornádo, které zamířilo také hlavní ulici zhruba dvoutisícové obce. Po hřbitovu, několika sklepech vinařů se točilo na rodinné domky. Některé z nic tu stávaly i sto let. Přestály i průchod válečné fronty. „Teď přišla katastrofa. Bylo to šílené. Když přiletělo tornádo, tak byl děda právě na chodbičce. A ta největší smršť ho vyhodila oknem na dvůr, od čehož má dořezané nohy. Nyní je na kulturáku, kde je i krizový štáb,“ říká Hlaváčová a přitom odhazuje vybourané cihly z dědova domu do přistaveného menšího kontejneru.

Dočasně mobilní domek

Vše o tornádu na jihu Moravy čtěte ZDE

Přitom už ocelová lžíce ukrajuje další a další kusy dědečkova domku. Zmizela většina zdí i velké vrata do ulice. Na zem padají cihly, obklady a po dopadu omítky se práší. Cihly sbírá, přehazuje a nakládá asi desítka chlapů, kterým pomáhají při bourání ještě dvě dívky. „Nespoléháme na krizový štáb, bylo by to nadlouho. Navíc je tady nedostatek velké techniky, velikých bagrů a velkých kontejnerů. Tak se prostě zeptám chlapů, kteří jdou po ulici, jestli nám pomohou. Jsme velice rádi, že tady dobrovolníci z naší republiky i ze Slovenska jsou, díky nim se udělal velký kus práce,“ říká žena.

Zítra by chtěla s mužem a dobrovolníky pokračovat v demolici s podlahou. „Jelikož se děda odsud nechce hnout, tak chceme všechno nachystat tak, aby tady mohl mít dočasně nějaký mobilní domek. Pak se bude řešit co dál. Politici, co tu byli, slibovali, že nás podpoří, tak uvidíme,“ nadechla se Hlaváčová.

Tu ale navíc také štvou různá prohlášení o odvolávání dobrovolníků. „Teprve se tady začíná bourat, takže tady bude potřeba každá ruka. Navíc se počty baráků, které se mají bourat, navyšují. Jsme rádi, když dobrovolníci přijedou. Ti, co jsou z daleka, tak u nás mohou přespat,“ dodává žena, která bydlí hned v sousední ulici. Tu tornádo tolik nepoškodilo.