Letos uplynulo již 60 roků, co 20. října 1960 zemřel v Praze význačný český dirigent, sbormistr, pedagog a hudební skladatel František Spilka (*13. listopad 1877, +20. říjen 1960) rodák ze Štěkně u Strakonic. Jeho otec byl zahradníkem ve službách hraběte Windischgrätze, na zámku je i rodný domek F. Spilky, na který PSPU ke Spilkovu 100. výročí narození umístilo pamětní desku.
Základy hudebního vzdělání získal František Spilka od místního učitele. Maturoval na reálném gymnáziu v Písku, odkud přešel na Pražskou konzervatoř, kde studoval varhany u Jos. Kličky, skladbu u Ant. Dvořáka. Po absolvování vojenské služby učil postupně v hudebních školách J. Pivody a A. Mikeše.
V Berlíně studoval moderní intonační metody. Jako činorodá osobnost stal se sbormistrem pěveckého sboru "Škroup", v r. 1906 řídil letní koncerty České filharmonie i vedl učitelské kvarteto "Máj". V roce 1906 se stal profesorem intonace, sborového zpěvu a komorní hry na Pražské konzervatoři. Mezi světově význačné sbormistry ho však vynesl jeden počin! Vlastně dva: založil Pěvecké sdružení pražských učitelů ( 1908) a Pěvecké sdružení pražských učitelek (1912). Pěvecké sdružení pražských učitelů, po zhruba dvouletém intenzivním studiu repertoáru za Spilkova vedení, vstoupilo na českou hudební scénu a to koncertem v Rudolfinu v lednu 1910. Následovaly další koncerty v tuzemsku i zájezd do zahraničí.
Mezi (tehdejší) světovou sborovou elitu však PSPU vstoupilo vítězstvím na "pěveckých závodech" v květnu 1912 v Paříži. Soutěž 142 mužských sborů se konala v pěti odděleních, PSPU se přihlásilo do nejvyššího - "d´excellence", ve kterém byly (té doby) nejvýznačnější sbory Francie, Anglie, Alsaska-Lotrinska. PSPU získalo první cenu v nejvyšší pěvecké kategorii "d´excellence" a v soutěži o cenu prezidenta republiky "Grand Prix", bylo vyhlášeno na 1. místě. Vysokou uměleckou úroveň si PSPU udrželo i po odchodu F. Spilky, zejména pod sbormistry Metod Doležil, Jan Kasal, Antonín Šídlo (a další). Vysokou uměleckou úroveň prokazovalo PSPU ve stovkách vystoupení v tuzemsku i v zahraničí a řadou vítězství v tuzemských i mezinárodních pěveckých soutěžích. Pro nedostatek zpěváků však v květnu 2013, závěrečným koncertem v hale Vysoké školy ekonomické, ukončilo svou 105-ti letou koncertní činnost.
Pěvecké sdružení pražských učitelek to mělo složitější. V té době byl ženský sborový zpěv podceňován a to i hudebními odborníky. Byl to vlastně projev nerovného postavení žen a mužů ve společnosti, což byl celosvětový problém (například ženy u nás získaly volební právo teprve po vzniku Československé republiky, až v roce 1928). V Čechách byla jednou z bojovnic za ženská práva a rovnoprávnost mužů a žen  Františka Plamínková (1875 - 1942), která společně s F. Spilkou stála v r. 1912 u zrodu Pěveckého sdružení pražských učitelek. Pod vedením prvního dirigenta Metoda Doležila (žáka F. Spilky, který ho doporučil) sbor úspěšně bojoval s uvedenými předsudky a postupně získal vysoce umělecký charakter. Jejich koncertování přesvědčilo odbornou i laickou veřejnost, že ženský sborový zpěv má právo na samostatnou existenci a může konkurovat mužskému sborovému zpěvu.
Pěvecké sdružení pražských učitelek je nejstarší nepřetržitě působící samostatný ženský sbor u nás (108 roků). Svědčí o tom stovky koncertů vysoké umělecké úrovně, které sbor absolvoval doma i v zahraničí. K tomu malou poznámku: Spilka inicioval vznik profesního pěveckého tělesa (učitelky) s vizí, že bude vystupovat s profesním tělesem (učitelé). Tato vize se však nenaplnila a za to století, co oba sbory existují, bylo společných vystoupení pomálu.
Ale vraťme se do současnosti. U příležitosti šedesátého výročí Spilkova úmrtí bylo z iniciativy pana F. Sáčka ze Štěkně (velkého obdivovatele a znalce Spilkova života) připravováno "Spilkovo odpoledne", kde by v místním zámku vystoupily pěvecké sbory ze Strakonicka a byl by položen věnec k rodnému domku F. Spilky. V důsledku současných opatření vlády k potlačení coronavirové epidemie bylo však od uvedené akce upuštěno. Spilkova památka tak byla 20.10.2020 uctěna pouze v "intimním obsazení", kdy byl na pamětní desku umístěn zlatý věnec se stuhou a nápisem "Svému zakladateli Pěvecké sdružení pražských učitelů" za přítomnosti pouze zástupce kultury městyse Štěkeň pana Františka Sáčka a delegáta PSPU.
Následujícího dne pak v Praze, na Vinohradském hřbitově, položili delegáti obou pěveckých sdružení (Pěvecké sdružení pražských učitelek - předsedkyně Olga Vincencová, Pěvecké sdružení pražských učitelů - archivář Jiří Štembera) na Spilkův hrob kytici se stuhami.

Jiří Štembera