Měsíc filmu na školách se koná od roku 2005 každý listopad na stovkách základních a středních škol po celé České republice. Zapojené školy pořádají projekce filmů s tématem československých dějin a zvou hosty (pamětníky, filmaře, protagonisty filmů, historiky) na pofilmové debaty. Za 18 let existence projektu uspořádaly školy 9 767 projekcí, kterých se zúčastnilo téměř 427 000 žáků.

Motto 19. ročníku „Chceme dýchat“ odkazuje k názvu nového filmu jeho režiséra a ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni Karla Strachoty. „Film se odehrává v osmdesátých letech a věnuje se hlavně dvěma tématům: nezávislé kultuře a stavu životního prostředí. Obě jsem nosil už delší dobu v hlavě a hledal, jak je uchopit. Severní Čechy byly nakonec logickou volbou. Na severu se lidé dusili, smog a inverze je doslova zabíjely. A teplický specifický punk a místní alternativní kultura jsou legendární. Velkou inspirací pro film byl příběh mého dlouholetého přítele, jehož osud tvoří osnovu filmového vyprávění. Hodně jsem do filmu promítl i svoje vlastní zážitky,“ říká Karel Strachota a dodává: „Dalším důvodem pro výběr Teplic byly represe namířené proti mladým lidem, kteří ve městě žili. Pro normalizační režim představovali „závadovou mládež“, a to kvůli tomu, že chtěli žít svobodně a v souladu se svými ideály. Proto byli různou formou šikanováni, pronásledováni a někteří také drakonicky potrestáni.“

Snímek Karla Strachoty 1989: Chceme dýchat je založený na archivních záběrech a dobových materiálech dokumentujících každodennost v období takzvané normalizace. Je mozaikou autentických situací a událostí a jeho hlavní protagonisté, Pavel a Renata, mají reálné předobrazy. Film vrcholí demonstracemi, které v Teplicích kvůli katastrofálnímu znečištění životního prostředí začaly týden před 17. listopadem 1989 a které se následně proměnily v politické protesty.

„I když si většina z mých přátel důležitost sametové revoluce a svobody uvědomuje, spousta z nich je k těmto hodnotám zcela lhostejná. Proto si vážím toho, že takové filmy vznikají. Filmů a dokumentů o časech před revolucí jsem viděl nespočet, ale o tomhle mohu říct, že obsah je plný originality a svěžesti. Výklad historie a moderních dějiny obzvlášť, by nám měl být vždy předkládán jako podklad pro naši skládačku vnímání světa v kontextu. A jsou to právě ty lidské, obyčejné příběhy, které z toho dělají život, a nejen strohý výklad událostí. Ve filmu jsem vše tohle vnímal,“ napsal po testovací projekci filmu student Tadeáš Adam Ševčík.

Snímek 1989: Chceme dýchat je zdarma ke zhlédnutí již nyní na portálu JSNS.CZ. Promítat se bude také v pátek 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii) na Jungmannově náměstí v Praze v rámci Kina Příběhů bezpráví, kde poběží ve smyčce spolu s dalšími filmy Karla Strachoty od 11:00 do 22:00 po celý den. Od 9. 11. do 18. 11. zde bude k vidění doprovodná panelová výstava Závadová mládež. Ta představuje příběhy mladých lidí z Teplic, kteří v 80. letech 20. století toužili žít svobodně a podle svých ideálů, do jejich životů však zasahoval komunistický režim. Prostřednictvím 10 panelů výstava zachycuje předrevoluční atmosféru v severních Čechách, jež byla charakteristická neúnosnou ekologickou situací a rozvojem specifické punkové scény.

Na Strakonicku se zapojily:
- Základní škola a Mateřská škola Cehnice,okres Strakonice: Invaze 1968. Ruský pohled, host: Mgr. Robert Malota, Vedoucí oddělení oborných pracovníků a dokumentátor Muzea středního Pootaví Strakonice
- Základní škola Volyně, okres Strakonice: Jiný film k československým moderním dějinám, host: pamětník událostí Mgr. S. Kovář

Každá škola zapojená do Měsíce filmu na školách obdrží zdarma několik bonusů. Jedná se o dokument Josefa Pazderky Invaze 1968. Ruský pohled, aktualizovanou metodickou příručku Podoby ruské propagandy a plakátovou výstavu Závadová mládež. Speciální nabídku tvoří opět tzv. Bedny komunismu. Žáci a studenti si budou moci prohlédnout autentické dobové předměty, fotografie a dokumenty z éry socialistického Československa zaměřené na příběhy konkrétních protagonistů demokratických změn v roce 1989 a na podoby komunistické propagandy.

Filip Šebek, mediální koordinátor projektu Příběhy bezpráví