V 1. pol. 15. století drží statek Bušek ze Skočic a ten jej v roce 1463 prodal bratřím Zachařovi a Janovi z Borovnice. V roce 1567 Skočice kupuje majitelka panství Drahonice Kateřina z Lípy, která měla za manžela Hynka z Radkovic, po nich to měli potomci Mikuláš a Oldřich. Za stavovského povstání v roce 1618 obec obsadil císařský generál Baltazar Marradas. V roce 1622 je radkovický majetek zkonfiskován a prodán královskému hejtmanovi Jáchymovi Chrtovi ze Rtína. V roce 1650 s stávají součástí protivínského panství a v roce 1672 vyhořel skočický zámek a postaven je nový. V roce 1700 prodal Jaroslav Florián Švihovský z Rýzmberka, Skočice, zámek s kaplí, pivovar, dva dvory a vsi Skočice, Lidmovice, Křtětice, Krašlovice a Vitice za 64.000 zlatých knížeti Ferdinandu Schwarzenberku a jejich rod byl skočickou vrchností do poloviny 19. století.

  Nejvýznamější památkou obce ležíci 19 km jihovýchodně od Strakonic s 229 obyvateli je osmihranný kostel  Navštívení Panny Marie a jeho historie je spojena s obrazem Panny Marie Pomocné, který je uprostřed hlavního oltáře. Obraz dostala hraběnka Polyxena Ludmila ze Šternberka od svého manžela a umístnila ho v roce 1666 do své skočické tvrze, která roku 1672 vyhořela do základu . V sutinách a popelu byl nalezen obraz Panny Marie Pomocné nepoškozen. Na základě tohoto zázraku byl položen 21.3.1677 základní kamen kostela a rok na to byl byl vysvědcen. Od té doby se zde tradují slavné skočické pouti a k Panence Marii Skočické chodila procesí z dalekého okolí. Křížová cesta v kostele je podle předloh Josefa Führicha, kazatelna a varhany jsou z poloviny 18. století. Od kostela jsou vysázeny dvě aleje lip k Drahonicím a k zámečku.

  V obci je pošta, prodejna, knihovna, hospoda, OÚ, hasičárna, Celní škola, tvrz  a v ní Muzeum obilnářství a na jih od obce vrch Hrad. Ke zdejším rodákům patří: krotitel dravé zvěře Vojtěch Trubka ze stavení č. p. 10 s cirkusy projel celý svět, dál básník Josef Štědronský nar. roku 1925, od roku 1945 jako učitel v Sušici, ještě jeho starší bratr, rybářský odborník ve výzkumném ústavu ve Vodňanech Eduard Štědronský /1911-2008/ a básník Jan Eugen Sequardt nar. zde roku 1887. Několik udajů z roku z roku 1912, kdy tehdy i nyní k obci patřili a patří obec Lidmovice. Tehdy byl starostou Josef Bakule z Lidmovic a radními Antonín Churan, Vojtěch Brabec-Lidmovice, na faře byl kněz Jan Soukup a ředitel kůru Václav Bláha, ředitelem obecné školy byl Antonín Kuliš, porodní bábou Marie Veverková, poštovním expedientem Marie Marešová, starostou Spořitelního a záložního spolku pro Skočice a okolí Josef Bakule, šafářem na velkostatku Josef Grill, lesní správce Jan Krallert, na hostincích byli: Alois Hamel /i řeznictví/, Josef Novák, Josef Vevera a Václav Holát-Lidmovice, v obchodě smíšeným zbožím Josef Dinný a František Dlohoš /i pekař/, obuvníkem Hynek Lenc a kolářem Jan Komrska. V roce 1654 mimo dvůr zde hospodařili: Faltín Krejčí, Jan Duda, Martin Dehurta, Pavel Řezáč a Jan Krčmář. Skočickou tvrz koupil Václav Šubtr ze Slavětína nad Metují, ženatý s Marií Seifertovou, kdy před tím prodal doma dva statky. Zde hospodařil v letech 1932 - 1948, v letech 1992-1997 v restituci jim byl majetek vrácen a poslední majitelka pani Marie Žejdlová roz. Šubrtová jej v roce 1997 převedla na společnost VERB s.r.o České Budějovice. Dnes je zde v tehdy /1948-1992/ již v chátajícím statku  č. p. 13, dnes krásně opraveném  Muzeum obilnářství.

Jan Malířský