Strakonická jednotka na základně v litevské Rukle začala plnit úkoly v červenci 2021. Do letošního ledna se zde vystřídaly téměř čtyři stovky českých vojáků. V půlročních rotacích se zde postupně vyměnily tři jednotky, jejichž jádro tvořili právě vojáci ze Strakonic. Nasazení v Pobaltí pro ně znamenalo významný přelom, neboť to bylo historicky poprvé, kdy protiletadlová jednotka vyjela samostatně do zahraniční operace.
Jejím hlavním úkolem bylo mezinárodnímu bojovému uskupení zajišťovat pozemní protivzdušnou obranu. „Naši vojáci získali cenné zkušenosti díky spolupráci s aliančními jednotkami. Ověřili jsme si, že naše taktické postupy jsou v souladu s postupy zavedenými v NATO a že jsme schopni plnit úkoly ve prospěch této aliance,“ uvedl plukovník Luděk Teger, velitel strakonického 25. protiletadlového raketového pluku.

Hlavní zbraní strakonických vojáků byly protiletadlové raketové komplety RBS-70. Během nasazení v Pobaltí s nimi několikrát absolvovali bojové střelby, a sice jak na území Litvy, tak i v Lotyšsku během cvičení Ramstein Legacy 2022, které bylo v loňském roce největším cvičením protivzdušné obrany v rámci NATO.

Praporčík Martin Karvan, donedávna příslušník strakonického 25. protiletadlového raketového pluku, zamířil po téměř 30 letech služby do civilu.
Exhumace hromadných hrobů byla hrozná. Horší, než když po nás stříleli

Nevšední střelecká soutěž i dálkový pochod

Své kvality čeští vojáci nepotvrdili jen při bojových střelbách a taktických cvičeních. Z vlastní iniciativy například zorganizovali nevšední střeleckou soutěž, jíž se zúčastnili zástupci všech států, které působí v Litvě v rámci bojového uskupení. Byli také hlavními organizátory dálkového pochodu Military Death March. Zatímco v České republice jej strakoničtí vojáci každoročně organizují v dubnu, aby jím uctili oběti pochodů smrti z druhé světové války, v Litvě pochod proběhl u příležitosti českého státního svátku 17. listopadu.

Vojáci v Litvě také pravidelně darovali krev a uspořádali několik charitativních sbírek. Jejich působení bude připomínat i třímetrový kříž, který vlastnoručně vyrobili a umístili na Hoře křížů, nejvýznamnějším křesťanském poutním místě v Litvě. „Naši vojáci odvedli kus dobré práce, a to nejen té rakeťácké. Dokázali, že jsou parťáky do nepohody, kteří jsou ochotní pomáhat tam, kde je to potřeba,“ zhodnotil velitel strakonického útvaru plukovník Teger.

Chystají se na přezbrojení

Přestože mají vojáci za sebou náročné období, další neméně důležité úkoly je čekají. Připravují se totiž na přezbrojení. Jeden z oddílů strakonického pluku, konkrétně 251. protiletadlový raketový oddíl, bude v letech 2025 až 2026 přezbrojen na moderní protiletadlový systém SPYDER. Ten nahradí zastaralý sovětský systém 2K12 KUB, který česká armáda používá již více než 40 let.

Část výroby kompletů SPYDER, které Armádě ČR dodá izraelská společnost Rafael, bude realizována v České republice, část v Izraeli. Do jednoho z nejdůležitějších modernizačních projektů současnosti se významně zapojí i český obranný průmysl. Většina prvků zbraňového systému by měla být vyrobena do konce letošního roku.

„Pracovní tým, složený ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, bude bedlivě dohlížet na průběh výroby, aby vše odpovídalo českým i evropským normám,“ ujistil plukovník Jaroslav Daverný ze Sekce rozvoje sil MO a zároveň nastínil další důležité kroky, které budou následovat. „Zavedení systému SPYDER do výzbroje Armády ČR budou předcházet nejprve podnikové a kontrolní zkoušky a následně pak vojskové zkoušky. První část dodávky kompletů SPYDER by měla být realizována na jaře 2025,“ prozradil plukovník Daverný.

Moderní systém zatraktivní vojenskou službu

Zaškolení prvních vojáků na nový systém je plánováno již na příští rok. „Na vojáky, kteří budou obsluhovat tento moderní protiletadlový systém, budou kladeny požadavky jak z hlediska znalostí informačních technologií, tak i z hlediska jazykové vybavenosti. Ovládání některých zařízení bude v češtině, jiných v angličtině. Zároveň věříme, že přezbrojení 251. protiletadlového oddílu na systém SPYDER zatraktivní službu u vojska pozemní protivzdušné obrany a přiláká nový a mladý personál, který tento druh vojska potřebuje,“ doufá plukovník Jaroslav Daverný.

Česká armáda obdrží do roku 2026 čtyři baterie kompletů SPYDER. Každá bude obsahovat radar, čtyři odpalovací zařízení, nabíjecí vozidlo a systémy velení a řízení palby. Všechny prvky systému budou na podvozcích 8x8 Tatra 815 řady 7, standardně užívaných v Armádě ČR. Součástí dodávky budou také zařízení k provozu a údržbě systému, včetně náhradních dílů.

Autor: Jana Samcová, tisková a informační důstojnice 25. protiletadlového raketového pluku