Obec se připomíná jako Krajnice (Crainice) v roce 1045, kdy 18. října kníže Břetislav I. věnuje klášteru v Břevnově knížecí vsi a statky níže uvedené "z lásky na památku blahoslaveného poustevníka Vintíře, jenž mne svatým zdrojem křtu povznesl a jenž pochován jest v tomto klášteře břevnovském": Hydčice, Hejnou, statek v Hliněném Oujezdci, Domorazy, Kalenice, Nezamyslice, Kejnice, Krejnice, Škůdru, Zvotoky, Žihobce, Psáře, Kravolusky, Olšovy, Stankovice, Podmoklí a celnici Březník u Hartmanic, vše se vším příslušenstvím, s lidmi, pozemky i lukami.
V druhé polovině 13. století seděl zde Zdeslav z Kasejovic, který roku 1264 byl při dvoře krále Přemysla Otakara II., když se dne 12. května toho roku v Písku zdržoval. Zdeslav měl ve znaku na zlatém štítě černou hlavu oslí ku předu obrácenou. Téhož roku směnil Zdeslav klášterem v Břevnově ves Třebovice u Prahy za Kejnice a Krejnice. Roku 1381 rytíř Rynart z Čestic vlastnil v Krejnici selský dvůr, v Milči čtyři dvory a ves Prašivou.
V soupise panství strakonických Maltánů z roku 1569 nalézá se ves Krejnice. Zdeslavův bratr Jan se psal ze Střely. Na počátku 17. století náležel statek v Krejnici Janu Vilému rytíři z Malovic. K jeho poddaným patřili: rychtář Pavel Břečka platící ůroku ročně 4 kopy, Vávra Peleška, Vacek Makovec, Vít Jabor, Adam Jobola, dvůr Pavlíkovský, vše po čtyřech kopách. Jsou při tom dvě chalupy, ale ty nedávají žádného platu, celkem byla cena statku 4.200 kop míšenských.
Jan Vilém Malovec měl také jistou pohledávku na statku Chýnovském v Táborsku, kterýžto statek byl Zikmundu Matyáši Venclíkovi z Vrchovišť pro účast ve stavovské vzpouře také zkonfiskován. Malovec žádal o vydání pohledávky, byl však dne 7. září roku 1638 odmrštěn, poněvadž v čase vyměřeném odporu neučinil a nepřihlásil se. Při provádění protireformace po roce 1627 ohlásila Alžběta Malovcová, že se ze země vystěhuje.
Počátkem 18. století jsou Krejnice přivtěleny k Tažovicům. Roku 1860 je zde 271 obyvatel ve 41 domech a v roce 1910 pak 297 obyvatel ve 44 domech, v roce 1921 to bylo 275 obyvatel ve 45 domech a v roce 1930 pak 258 obyvatel ve 46 domech. V obci jsou dva zemědělci a jeden zahradník, zbytek půdy obdělává Zemědělské družstvo.
Ještě pár údajů z roku 1911. Obecní zastupitelstvo: starosta František Král, radní František Zdeněk a Václav Staněk, výbor Josef Sokol, František Vlček, Josef Šobr, Josef Vohradský, Vojtěch Pavlík a František Vojík, na velkostatku byl revírním Viktor Barnáš, cihelny velkostatku byl správcem Vojtěch Vojík, truhlářem byl František Vojík a na hospodách byli Václav Doubek (i obchod smíšeným zbožím) a Jakub Šobr.
Krejnice mají svůj Sbor dobrovolných hasičů, a když se po obci projdeme, najdeme i travnaté hřiště a na návsi kapli svatého Martina s nápisem "Svatý Martine oroduj za nás".
V obci chybí hospoda a možnost ubytování.

Jan Malířský, Strakonice