Vesnice je jmenována v obdarovacím řádu strakonických Maltánů, kteréž učinil roku 1243 Bavor I. ze Strakonic a jeho manželka Bohuslava. Nadání toto ztvrdil roku 1251 král Přemysl Otakar II. listem ze dne 5. listopadu 1318 Vilém Bavor ztvrdil a rozmnožil věnování svého předka, což i král Karel IV. majestátem v Norimberce daným uznal.
Po válce třicetileté bylo podle berní ruly panství strakonického z roku 1652 v Koclově pět usedlostí: Petr Dub, 80 strychů rolí, Matěj Hromádka, 35 strychů rolí, Jan Chval, 50 strychů rolí, Jan Neřád, 30 strychů rolí, Jan Blahuňka 30 strychů rolí a ještě dvá chalupníci: Kříž Lysec, 9 strychů rolí a Václav Kolář, 9 strychů rolí. Petr Dub z toho osíval pouze 27 strychů, měl koně, 2 voly, 3 krávy, 1 jalovici, 14 ovcí a 2 svině. Podle toho se jednalo zřejmě o statek vladycký nebo svobodnický.
V roce 1860 zde bylo 19 domů a 135 obyvatel, v roce 1910 pak 24 domů a 143 obyvatel. Poštou spadal Koclov ke Katovicím, farou a zdravotním obvodek k Volenicím a školou k Novosedlům.
Obecní zastupitelstvo měla obec v roce 1912 společné se Sloučení: starosta - Jan Burian, Sloučeň, radní - Jan Duba Václav Chvosta, výbor - Tomáš Šíma, Jan Kuneš, Václav Dub, Karel Viktora, František Opava, František Soukup a Tomáš Pavelec.
Cihelnu vlastnil Tomáš Pavelec a na mlýně byl Tomáš Stuchlík.
V roce 2001 zde bylo 28 domů a 63 obyvatel. Na návsi můžeme vidět kapličku sv. Jana Nepomuckého z roku 1852.

Jan Malířský, Strakonice