První zmínka o vsi je z roku 1319, kdy zde seděl Hroznata z Rovné. V roce 1569 je Rovná součástí panství strakonických maltánů, v roce 1576 je zde Jiří Čejka z Olbramovic, po něm Jindřich. V roce 1692 je prodána Janu Antonínu Losi hraběti z Losimthalu a na Štěkni.
V roce 1766 je zde uváděno 21 poddaných z nichž největší majetkem byli Martin Hanuš, Prokop Bárta a Václav Velíšek.
Za povšimnutí stojí kaple Povýšení sv. kříže z roku 1717. Za hasičskou nádrží je nádherný pomník obětem války a u cesty do Řepice stojí také boží muka.
Rovná patřila farou ke Štěkni a školou k Řepici. V roce 1910 je zde 56 domů s 333 obyvateli, sbor dobrovolných hasičů je založen 16. července 1902, jeho starostou se stal Josef Voráček.
Dříve zde byly hospody majitelů Václava Jandy a Jana Marka. Starostou obce byl Josef Koza, kovářem Vojtěch Trávníček, krupařem Václav Kahovec a smíšený obchod měl Václav Šíma.
Dnes je obec nádherně upravená. Dřív podle pamětníků byla náves po dešti jedno bahniště a pouze holinky bylo nutné nosit. Děti když chodily do školy do Řepice se za vesnicí vyzuly z holinek a nandaly střevíce. Když se vracely ze školy, tak se před vsí znovu přezuly. Zajímavé je, že se holiny prý nikdy neztratily. 

Jan Malířský