Nebřehovice

O obci Nebřehovice, která má 154 obyvatel, jsou první písemné zprávy z roku 1253, kdy na místě pozdější kovárny stávala tvrz, kolébka vladyků z Nebřehovic. Ti měli ve znaku červený štít s dvěma žlutými klíči. Prvním z držitelů byl Petr z Nebřehovic, služebník Bavora ze Strakonic. K dalším pánům tvrze patřili Hrzek z Nebřehovic a po něm Zdeněk z Nebřehovic, po něm pak jeho syn Jetřich z Nebřehovic.
Na listině z roku 1410 jest podepsán Střízek z Nebřehovic, po jeho smrti manželka vdova prodala poplužní dvůr v Nebřehovicích roku 1426 svému bratru Oldřichu Kočkovi z Miloňovic a na Droužeticích. V roce 1417 se vyskytuje ještě Jan z Nebřehovic a ten za husických bouří stál na straně velkopřevora strakonického Václava z Michalovic, jemuž pomáhal při dobývání Vodňan. Jan měl za manželku Markétu Machnu ze Sedlíkovic, která je koupila v roce 1450 od Marvarta a Jakuba Píseckého.
Poslední z rodu Nebřehovských Jan syn Jana st., tvrz Nebřehovice s dvorem poplužním, vsí a dál celou ves Sedlíkovice a Zorkovice prodal za 1250 kop grošů českých Janu z Rožmberka velkopřevoru ve Strakonicích. Nebřehovští se usadili na svých statcích Hrádek, Březí a Pyšely.
Jan z Rožmberka před svou smrtí r. 1553 odkázal zboží Joštovi z Rožmberka, ten je prodal roku 1593 Adamu Šternberkovi na Sedlci, pak Adamu hraběti z Lažan a po něm 1726 hraběnce Antonii Černínové a na konec patří rodu Lobkoviců.
Farou a školou spadali pod Jinín, hostinec zde měl i s trafikou František Babka, obchod s dobytkem Josef Lojík, kovářem byl Josef Bečvář.
V roce 1860 zde bylo 28 obytných stavení a 200 obyvateli, roku 1910 pak 28 obytných budov se 173 obyvateli a roku 1921 klesl počet obyvatel na 167. Nyní se v obci dosti staví a je to vidět i na nárůstu obyvatel v roce 2013 jich bylo 135 a roku 2020 je to již 154.
Sídlo zde má i několik firem, je zde nová hasičká zbrojnice, obecní úřad, památní lípa, kaplička s křížkem, několi historických stavení a křížků v okolí.
Ze známých osobností se v Nebřehovicích narodil 30. dubna 1886 František Machník, ředitel vyšší hospodářské školy v Klatovech, jenž býval ministrem Národní obrany v ČSR. 

Zadní Ptákovice

Druhou obcí, kterou jsem navštívil jsou Zadní Ptákovice  spadající právě pod Nebřehovice. První zmínky o obci jsou z roku 1243, kdy založil Bavor I. ze Strakonic se svou manželkou Bolemilou při kostele sv. Prokopa ve Strakonicích úplný konvent řádu sv. Jana Jeruzalémského /Maltánů/ a odevzdal mu vesnice Lom /u sv. Václava/, Ptákovice Přední a Zadní, Lhotu, Milíkovice, Radošovice, Sousedovice, Libětice, Úlehle, Únice a Drachkov s příslušenstvím.
Manželka jeho přidala ještě obce Makárov a Koclov za 66 hřiven koupené a vesnici Mnichov. Podle berní ruly z roku 1652 zde byly 3 grunty osedlé, 1 nově osedlý, 1 pohořelý a 1 domkář. V roce 1860 zde bylo17 domů a 122 obyvatel a v roce  1910 pak 18 domů a 111 obyvatel. Farou a školou spadala obec pod Podsrp.
V roce 1912 je zde starostou František Koubek, radními Karel Němejc a Václav Uhlík, výbor obec. zastipitelstva: Fr. Koubek, Václav Suchan, Václav Němejc,  Václav Havlík, Fr. Kubička a Jan Červenka. Hostinec zde měl i s trafikou Matěj Koubek.
V obci, která má 41 obyvatel najdeme i kapličku s křížkem, několik zajímavých budov a má zda sídlo také několik firem. 

Jan Malířský, Strakonice