Řemeslo převzal po otci - František Xaver Weber založil klenotnickou firmu v Písku již v roce 1856. Karel rodinný podnik přebral v roce 1895 a záhy se rozhodl specializovat na myslivecký šperk, který se do té doby v Čechách nevyráběl. Dobře udělal. Firma postupně rozšiřovala svou výrobu a exportovala do celého světa, včetně USA.

Do zlatého či stříbrného kovu zasazoval Karel Weber nejčastěji grandle – špičáky z horní čelisti jelena či laně. Zdobil jimi brože, spony, prsteny, náramky či náhrdelníky. O zákazníky neměl nouzi. Město Písek bylo ze všech stran obklopeno hustými lesy, navíc v něm sídlila prestižní lesnická škola.

V roce 1908 získal Karel Weber právo užívat císařského orla ve znaku a pečeti, o dva roky později se stal dvorním dodavatelem velkovévody Karla I. (pozdějšího císaře).    

Ze čtyř synů měl po otci převzít řemeslo druhorozený Pravoslav. Nesmírně nadaného zlatníka připravila o budoucnost I. světová válka, padl hned v roce 1914 v polském Skołoszówu.  
Nejmladšímu synovi Janovi bylo v tom roce 12 let a údajně zlatníkem být vůbec nechtěl. Ale co mu zbývalo, když dva starší bratři měli již vystudováno a dělali něco úplně jiného. Řemeslo pak skutečně po otci v roce 1931 převzal a firmu zdárně rozvíjel dál.

Píseckému muzeu se před několika lety podařilo získat nářadí přímo z dílny Karla Webera. Většina unikátních razidel, které si tehdejší zlatníci sami zhotovovali či nechávali vyrábět, je však ztracena. Dnešní zlatníci  řadu motivů, které Weberovi ve svých špercích používali, zhotovit nedokáží.

Za poskytnutí článku a fotek děkujeme Janu Koubovi z Prácheňského muzea v Písku