V okolí bylo nalezeno šest mohyl z doby halštatské (750 - 450 let před n. l.), což svědčí o pradávném osídlení zdejší krajiny před příchodem Slovanů.

Původní jedna ves byla rozdělena na dvě Velkou a Malou Turnou. První písemná zmínka o vsi je z roku 1372. K roku 1482 je znám Oldřich z Malé Turné. V 16. století část obce patřila k Řepici a část k Oseku od nějž je vzdálena 2 km. 

Když 12. srpna roku 1528 synové Jana Dívčického ze Sudoměře dělili se o dědictví po otci, obdržel Adam Řepici a od statku tohoto 26. prosince 1544 prodal městu Písek část Malé a Velké Turné za 2 172 a půl kopy grošů českých. Pro vzpouru proti císaři Ferdinandovi I. byli Písečtí nuceni vydati všechny svoje výsady a statky královským komisařům Adamu Řepickému ze Sudoměře a Petru Bechyňovi z Lažan. Část statků byla Píseckým pak navrácena a část prodána. Adam Řepický přitom dne 20. listopadu roku 1549 koupil kromě 15 okolních vesnic i tuto zabavenou část Malé a Velké Turné, 3 kmetcí dvory ve Slaníku a kus řeky Otavy.   

Jinou část Malé Turné držel Jan Osecký z Brloha. Když roku 1532 zemřel jako bezdětek, připadl Osecký statek jeho sestrám Dorotě, Ludmile a Kateřině. Tyto však statky dlouho nedržely, nýbrž prodaly tvrz, dvůr a ves Osek se statky v Jemnicích a Turné Jiřímu Čejkovi z Olbramovic. Po jeho smrti roku 1576 zdědil Osek jeho syn Václav, který v roce 1577 přikoupil prvou část, a tak se stal pánem celé Malé Turné. Při dělení roku 1596 obdržel starší syn Václavův Jiří Osek a mladší Zdeněk Kbelnici. Ponevadž Jiří nemohl v Oseku dobře hospodařiti postoupil jej Zdeňkovi.

Zdeněk Čejka z Olbramovic se zůčastnil stavovských povstání za třicetileté války a byl proto odsouzen k propadnutí jeho jmění. Jeho statky Osek a Kbelnice byly zabrány. Koupil je místodržící Karel z Lichenštejna, jenž je v roce 1623 prodal Ferdinandu Rudolfovi Lažanskému z Bukové. Na statku Oseckém vázly však dluhy vdovy po Zdeňku Čejkovi Alény za 3 800 kop grošů míšenských a jiných věřitelů 18 000 kop grošů míšenských.

Aléna Čejková i ostatní věřitelé žádali zaplacení svých pohledávek a kromě toho domáhala se Aléna vrácení Malé Turné, která jí byla zapsána. Všechno bylo marné, žádost byla zamítnuta 23. kvěrna 1623 a Malá Turná tak zůstala při Oseku.

V roce 2011 zde žilo 50 obyvatel a dříve v roce 1910 je zde ve 28 domech 158 obyvatel, v roce 1921 ve 28 domech 163 obyvatel a v roce 1930 ve 30 domech 146 obyvatel.

K zajímavostem patří mlýn na polosamotě asi 500 m od vsi z 16. století přestavěný v 19. století. Je poháněný Francisovo turbinou odvádějící proud do sítě. Voda do budov je přiváděna z vlastní studny. Z rybníka Pančák je voda vedena mlýnskou stokou do náhonu. Teče zde Brložský (Rojický) potok na němž leží Velkorojický rybník. 

V obci najdeme i návesní kapli sv. Jana Nepomuckého (dnes kulturní památka) z doby kolem roku 1800, z hřebenu vyrůstá šestihranná dřevěná zvonice, nízká jehlanová střecha je z části pokryta šindelem, nahoře je plechová makovice a kříž maltézského typu.

Na okraji vsi stojí výklenková kaplička Panny Marie Bolestné, byla v roce 2003 zbořena spadlou lípou a v roce 2005 znovu obnovena do původní podoby.

Na konci vsi ve směru na Petrovice u polní cesty sojí pomníček s křížem Františka Diviše (1881 - 1917), který padl v první světové válce a nechala ho postavit jeho manželka Alžběta z Malé Turné č. p. 11.

K zajímavostem patří stavení č. p. 12.

V berní ruly z roku 1654 zde byli 4 rolnící ve statcích osedlých: Václav Dolejš s 30 strychy rolí (na zimu oséval 10 a na jaře také 10) a měl 2 koně. Jan Kohout s 30 strychy rolí (10 + 10), měl také 2 koně. Jakub Habr s 30 strychy rolí (10 + 10) a Adam Matějka s 20 strychy rolí (6 + 6) s jedním koněm.
Ddál jeden rolník v nově osedlých Jan Hadrata s 20 strychy rolí (6 + 6), jeden chalupník Martin Frankfurt s 9 strychy rolí (3 + 3).
Celkem zde bylo 139 strychů rolí (45 + 45), 18 strychů lesů,  5 koní, 16 volů, 18 krav, 13 jalovic, 34 ovcí a 18 sviní.

Jan Malířský, Strakonice