Jeden vůdce ještě před zkouškami odvolal fenu pro hárání (hárající fena není připuštěna ke zkouškám, aby neznevýhodňovala přítomné psy), jeden vůdce se v den zkoušek nedostavil. Celkem tedy bylo na raním zahájení přítomno 18 psů s vůdci. Po rozlosování do skupin se odebrali do honitby a jali se plnit disciplíny, každý více či méně úspěšně.
V průběhu dne byl jeden z ohařů hodnocen známkou 0 a ve zkouškách dále nepokračoval, další pes po hlasitých projevech, škubáním vůdcem na rámusence rovněž obdržel známku nula. Na vyhlášení tedy stanulo 16 psů. Plného počtu bodů ovšem dosáhli pouze dva. Zde pak v celkovém pořadí dostává přednost při rovnosti bodů chovný jedinec před nechovným, mladší před starším a v případě sourozenců je pak třeba přikročit k abecednímu pořadí.
 V našem případě na stupni nejvyšším stanul Maďarský ohař krátkosrstý Mordag z Panských lesů s vůdkyní Radka Roučkovou (chovný jedinec), před fenou Německého ohaře krátkosrstého vedenou Jiřím Kotlíkem Isa z Podřipských hájů. Zrovna Jiří Kotlík je letitým rozhodčím z výkonu loveckých psů, což bylo na práci feny velmi dobře vidět. Nejen, že má Isa dobře zakořeněné vlohy, ale zkušený kynolog perfektně zvládl výcvik a poslušnost.
 Na stupni třetím stanul dalša stupni třetím stanul další ze zkušených kynologů s fenou z vlastního chovu. Sám předseda kynologické komise Milan Blatský a Bora od Blatského rybníka s počtem bodů 93. Ne každý den je posvícení a tak je třeba mít i zkouškové štěstí. Někdy se sama příroda spikne proti vůdci a spustí déšť, horko, připlave kachna kam nemá, proběhne srnec, jsou věci, které pořadatelé prostě nemohou ovlivnit, a tak se i mistr tesař občas utne a nedopadne vše, tak jak by si vůdce přál.
Zkouška je od slova zkusit a tak lze pouze doufat, že horší výsledek nebo ohodnocení neodradí vůdce od další práce se svým pse. Zkouška je od slova „zkusit“ a tak je možné dopilovat a doladit, to co se tento víkend nepovedlo a předvést co v psovi je na dalších zkouškách.
 Celkově ten den obstálo 5 psů v I. Ceně, 8 psů v ceně II. A 3 psi v ceně třetí. Všech 16 však získalo loveckou upotřebitelnost k přinášení zvěře pernaté a mohou se právoplatně účastnit honů v blížící se sezóně.
 Nezbývá než poděkovat vůdcům za myslivecké vystupování, rozhodčím za objektivní posuzování i v tak parném počasí, jaké bylo a Vám, kteří čtete tento článek za zájem o práci myslivců v tomto okrese. V nejbližších dnech nás čekají Podzimní práce, ale o těch si povíme příště.

Co to vlastně jsou zkoušky vodní práce:

 Zkoušky vodní práce lovecká plemena psů kvalifikují jako lovecky upotřebitelné k vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře. Zkouší se na rozsáhlých vodních plochách, kde je možné předvést potřebný počet psů ve vyhovujících podmínkách. To znamená, vodní plochu s dobrým přístupem pro ochotu k práci na hluboké vodě a přinášení kachny z hluboké vody. Dostatečný porost rákosí, zde psi dohledávají střelené kachny a provádějí nahánění a v neposlední řadě je potřeba místo k provedení disciplíny Chování na stanovišti. Postupně si jednotlivé disciplíny vysvětlíme a popíšeme i s jejich využitím v lovecké praxi.
 Zkouškový den začíná tradičním nástupem za doprovodu trubačů a jimi zatroubených loveckých famfár. Na zahájení si vůdci rozlosují čísla, která je rozřadí do skupin a odtud se pak rozchází na jednotlivé stanoviště k provedení dané disciplíny. V případě, že vede vůdce dva psi, což zkušební řád umožňuje, losuje jako první a druhé číslo je mu přiřazeno, není totiž možné, aby se jeden člověk nacházel s každým psem v jiné skupině. V našem konkrétním případě jmenujme předsedu kynologické komise M. Blatského, který ten den vedl dva psi ze svého chovu Boru a Bena od Blatského rybníka. Na každém stanovišti se nachází vždy dva rozhodčí, případně čekatel, který zde vykonává hospitaci na funkci rozhodčího. My jsme zvolili rozhodčí kombinované ze strakonické kynologické komise s kolegy z okresu Klatovy, vzhledem k množství vůdců, kteří jinak vykonávají funkci rozhodčích, byl tento krok logický a posuzování tak bylo maximálně objektivní. Jednotlivé skupiny se pak během dne na stanovištích střídají.
Středobodem dne byla lovecká chata MS Mečichov, kde bylo možné v parném počasí občerstvit psa čistou vodou a sebe samozřejmě také.
 Jednou z prvních disciplín je Ochota k práci na hluboké vodě. Pes musí jít ochotně do vody a být ovladatelný případně sám systematicky prohledávat hladinu. Ideální je pokud pes člunkovitě prohledává hladinu a na pokyn vůdce je schopný reagovat změnou směrou vlevo či pravo nebo dopředu. V praxi tímto způsobem zvedá kachny z hladiny rybníka, aby je bylo možné střelit. Z hlediska zásad bezpečné střelby není možné střílet kachnu na hladině, broky se mohou odrazit a způsobit tak mnoho škody nejen na zdraví psů a ostatních přítomných. Další nedílnou součástí je i dohledávání střelených kachen na hladině vody, pokud se nehýbou, stávají se pro psa neviditelnými a pomocí pokynů vůdce je pes schopný takovou kachnu najít a aportovat ji vůdci.
Tím jsme se plynule dostali k disciplíně Přinášení kachny z hluboké vody.
 Tato disciplína už simuluje samotný hon. Pes sedí u nohy vůdce, vůdce nebo přidělený střelec na pokyn vystřelí a zároveň vedoucí skupiny nebo pomocník, hází předem usmrcenou kachnu na hladinu (mnohdy pochází kachny z předchozích honů a mrazáků). Pes na pokyn vůdce vyráží, ti chuťovější (temperamentnější se silně zakořeněnými vlohami pro lov) vyrazí i sami bez pokynu, na hladině kachnu uchopí a měl by ji předat vůdci s přisednutím. To znamená, že při vycházení na břeh si může kachnu položit, aniž by od ní vzdálil čumák si ji lépe uchopit a přichází vůdci, sedá si a na povel kachnu odevzdá. Nežádoucí je na zkouškách oklepávání se při vylézání z vody, odbíhání, či jiná neposlušnost. V praxi pak pes většinou plivne kachnu k nohám nejbližšího vůdce a peláší pro další, ale v začátcích práce je veden směrem k předání vůdci s přisednutím.
 To jsou disciplíny na vodní hladině, pojďme se na chvíli podívat co se děje v rákosí. V průběhu honu psi prohledávají rákosí, čímž opět vyhánějí schované kachny a zvedají je k letu. Toto nám simuluje disciplína Nahánění a dohledávka střelené nebo postřelené kachny v rákosí. Zde je dán časový limit, kdy by měl pes sám systematicky prohledat rákosí a projevit vlastní zdravý rozum a samostatnou práci. Rákosí by měl v ideálním případě prohledávat minimálně 5 minut bez neustálého povzbuzování a na pokyn vůdce po uplynutí časového limitu přijít.  Další prací v rákosí je Dohledávka pohozené kachny. Zde je rozhodčími bez stopní dráhy pohozena kachna v rákosí a pes by jim měl opět do časového limitu s pomocí vůdce vyhledat a samozřejmě opět s přisednutím donést.
 Poslední zkouškou a mnohdy tou nejtěžší je tzv. rámusenka. Dle zkušebního řádu se disciplína jmenuje Chování na stanovišti. Většinou k ní rozhodčí přikročí jako k poslední disciplíně dne, kdy už jsou psi unavení. Pes, který prošel loveckou praxí má většinou s touto disciplínou problém, poposedává, je neklidný a „prozpěvuje si“ (těší se až bude moci běžet a přinést kachnu). Rámusenka simuluje samotný hon, vůdci se seřadí s dostatečným odstupem okolo leče, psy odloží na volno před sebe nebo u nohy na řemeni. Na pokyn vrchního rozhodčího s dodržením zásad bezpečné střelby střílí do vzduchu, jeden po druhém po dobu 10ti minut. Pes by měl zůstat sedět nebo ležet v klidu bez hlasitých projevů. V Žádném případě nesmí opustit místo kam byl odložen a ti na řemeni nesmí!!! Škubat vůdcem. V takovém případě by snadno mohlo dojít ke stržení rány a postřelení kolegy. Takový pes je pak hodnocen známkou 0 a disciplínu nesplnil. Známka nula bývá až na výjimky limitní a pes je pak hodnocen v celkovém výsledku Neobstál a nezískává Loveckou upotřebitelnost, ke které dané zkoušky patří.

Hana Hejduková, OMS Strakonice