Založení Sokola jakoko takového se účastnili významní představitelé demokratické části české měšťanské společnosti, nevětší zásluhy se však přisuzují Dr. Miroslavovi Tyršovi a Jindřichu Fügnerovi, který také byl zvolen prvním starostou (Miroslav Tyrš prvním náčelníkem).
Od počátku byl zaváděn do dění spolku pevný řád, což se týkalo uspořádání tělocvičny, cvičebního rozvrhu, rozdělení družstev, řádu cvičitelského sboru, řádu manipulace se spolkovými písemnostmi, jednacího řádu atd. Po vzoru pražské jednoty se rychle rozrůstal počet jednot v celých Čechách. Český národ pocítil v Sokolu oporu ve svém národně-osvobozeneckém úsilí. Velký význam v rozvoji sokolství měla Tyršova programová stať "Náš úkol, směr a cíl", kterou autor publikoval v časopise SOKOL v r. 1871. Její myšlenky mají v hlavních rysech pro Sokol platnost dodnes.
Česká obec sokolská (ČOS) je dnes v České republice čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením, jehož 180 000 členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti v různých zájmových útvarech, a to v divadelních, folklórních, pěveckých, tanečních a loutkářských.
Za článek děkujeme Jaroslavu Novákovi a za snímky Janu Malířskému
