Bunkr lehkého opevnění vzor 37 (lidově řopík) je železobetonová pevnůstka lehkého opevnění budovaného v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení „řopík“ vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací, které výstavbu řídilo a zadávalo externím stavebním firmám.

A proč vlastně taková opevnění vznikala? Ve třicátých letech 20. století se na základě změněné politické situace v sousedním Německu tehdejší československá vláda rozhodovala o způsobu případné obrany republiky. V rámci velké modernizace armády bylo přistoupeno i k budování stálého pohraničního opevnění. Objekty o síle posádky v počtu jednotek mužů byly organizačně zahrnuty do tzv. lehkého opevnění. Československé předválečné opevnění bylo budováno především u německých, polských, maďarských a posléze i rakouských hranic.

Jedním z takový objektů je i řopík na Soumarském mostě, který se rozhodla zrekonstruovat parta nadšenců v čele s Janem Němečkem. Chtěli v něm provozovat muzeum, aby se kdokoliv mohl podívat, jak to zde kdysi vypadalo. V rekonstruovaném bunkru najdeme dobové zbraně, uniformy i nářadí. Za článek a fotky děkujeme Ladislavu Beranovi z Volar. 

Novou sezonu zahájilo muzeum lehkého opevnění ŘOP Soumarský most v sobotu 7. května. Otevření bylo slavnostní, neboť byl pokřtěn prapor muzea, který má pro lokalitu velký význam. Požehnání a křtu se ujal farář volarské Římskokatolické církve Karel Falář, který popřál dobrou turistickou sezonu nejen řopíku Honzík na Soumarském mostě, ale vše dobré i přítomným.

Starosta Volar Vít Pavlík a i starostka obce Stožec Helga Finiková připomněli, že byť současná situace a doba je neklidná, je nutné si připomínat dobu, kdy svět zahltila druhá světová válka, která byla největším válečným konfliktem všech dob. Připomněli jsme si den, kdy před 77 lety přišla svoboda, svoboda, kterou je nutno bránit i v této složité době. Je velký počin udržovat památky i místa, která tuto dobu připomínají všem dnešním generacím.

Za článek a fotky děkujeme Ladislavu Beranovi z Volar, čepráno bylo také ze stránek muzeumsmropik.wbs.cz