Jelikož v této době je nutno člověku každému povzbuzení, láska a cit, nabízím čtenářům snímky z dob, kdy naše vnoučata ráda pózovala před objektivem a  nám i po letech fotografie přináší úsměv na tváři.Snad Vás také potěší.

K jedné z fotografií (s koníkem), jsme vymysleli i říkanku: 
Koníčku můj, jen klidně stůj,
utrhnu kytičku,
podám tě travičku.
Travičku a jetel zelenej,
koníčku můj milenej.

Zdeňka Jůzková, Radomyšl