Ať už díte, či dospělý, když si člověk poprvé v životě stoupne na lyže, je to pro něj velké dobrodružství. A to i přesto, že je vedle něj (nebo by aspoň měl být) někdo, kdo mu přesně vysvětlí, co a jak. O co dobrodružnější pak muselo být, stát na lyžích jako vůbec první člověk v celém státě? Ale hezky popořádku.

Byl začátek roku 1887, když všestranný český sportovec a sportovní organizátor Josef Rössler-Ořovský psal do Norska, aby mu poslali ceník bruslí. Pod své jméno připsal „Bruslařský klub Praha“. Mimochodem, tento klub podle webového magazínu Hory doly, který se zaměřuje na zajímavosti ze světa outdoorových sportů, založil už jako dvanáctiletý.

O lyžcích a lyžnících - Historie lyží a lyžování:

| Video: Youtube

„Podpis Bruslařský klub Praha luští Norové jako Bruslar ski klub a ke katalogu bruslí přikládají také lyžařskou nabídku,“ popisuje server Hory doly osudný omyl, díky němuž se na naše území dostaly úplně první dva páry lyží.

Neznámé sportovní náčiní si totiž zvídavý mladík nemohl nechat ujít a hned si ho objednal.


Nahrává se anketa ...

Noc, která vstoupila do dějin

Celníci si s lyžemi vůbec nevěděli rady, takže je zapsali jen jako „dřevo prosté, nelakované“. Osmnáctiletý Josef Rössler (Ořovský byl pseudonym, pozn. red.) a jeho bratr Karel se však nebáli ihned po doručení skutečnou funkci „prostého dřeva“ vyzkoušet.

Ještě týž večer vyrazili na vyjížďku. Noc z 5. na 6. ledna 1887 a lyžařské stopy na Václavském náměstí tak navždy vstoupily do dějin jako začátek lyžování v tehdejším Rakousku-Uhersku. Díky nedávno zavedenému plynovému osvětlení pražského bulváru si nedočkaví bratři mohli noční sjezd od rozestavěného Národního muzea až dolů k Můstku dovolit.

Jen o pár dní později vzniká Josef Rössler-Ořovský ski klub. „Mimo Skandinávii je to první evropský lyžařský spolek,“ podotýká na svých webových stránkách penzion Chata Ořovský, nacházející se v šumavské Železné Rudě.

Dělníci na lyžích

Další významnou osobností českého lyžování je hrabě Jan Harrach. Toho natolik inspirovala návštěva Norska, že roku 1892 nakázal objednat dva páry lyží na své panství v Krkonoších. Nezávisle na Rösslerovi se tak do českých končin dostaly další kusy tohoto sportovního náčiní.

Slovo „lyže“ bylo do češtiny přejato až v 90. letech minulého století z ruštiny, a to zásluhou Josefa Holečka. Do té doby se používal výraz „ski“.

zdroj: Národní knihovna ČR

Fikaný Jan Harrach předal lyže svým řemeslníkům s tím, ať zkusí vyrobit kopie. To se podařilo a základ tuzemské výroby byl položen. „Domácí lyže byly výrazně lacinější než dovezené vzory, místní výrobky při srovnatelné kvalitě stály zhruba polovic,“ uvádějí autoři Jan Mikulička a Radek Drahný pro web Naše Pojizeří.

První vyrobené kusy dostali Harrachovi lesní dělníci, aby se mohli při práci rychleji přesouvat. I přes prvotní ryze praktický účel se však lyže rychle rozšířily jako sportovní prostředek. „První rozsáhlejší výlety si uspořádali hraběcí lesní úředníci v Horní Branné a jilemničtí měšťané již v roce 1893,“ píší Mikulička s Drahným.

Lepší v lyžování než Norové

Čeští milovníci zimní přírody si ve své době oblíbili zejména Krkonoše. Jejich časté a pravidelné zájezdy do těchto hor, postupné nakupování horských bud a usazování českých správců v nich významně posilovalo český živel v pohraničních horách. Brzy se začalo lyžovat i na Šumavě, Českomoravské vysočině, v Beskydech a Jeseníkách.

Zpočátku se jednalo hlavně o zimní turistiku, ale již v roce 1893 se v Jilemnici uskutečnily první lyžařské závody. V roce 1914 bylo členy Svazu lyžařů v Království českém již 61 klubů se 7 483 členy. Čeští lyžaři, kteří poprvé v zahraničí startovali již v roce 1896, vítězili i před seveřany.

zdroj: Svaz lyžařů České republiky

Čas na sport

Skutečnost, že se lyže začaly vyrábět v tuzemsku, nahrála do karet Josefu Rösslerovi. Ten tak mohl nadále rozvíjet sport, který objevil už před několika lety. Na podzim roku 1893 založil Svaz lyžařů v Království českém. „Byl to vůbec první lyžařský svaz na světě,“ zdůrazňuje server Hory doly s tím, že rozmachu sportu velmi nahrál konec průmyslové revoluce.

Spolu s hospodářskou i sociální změnou celé společnosti totiž lidé získali spoustu volného času, který měli chuť naplno využít. Třeba právě sportováním. Činorodý Josef Rössler-Ořovský tuto sportovní vlnu využil naplno a zakládal další kluby jako Český lawn tennis club a Český yacht klub. Ale to bychom se od lyžování příliš odklonili…

V roce 1924 byla na návrh právě Josefa Rösslera a Švéda Ivara Holmquista založena Mezinárodní lyžařská federace. Josef Rössler je dokonce i otcem myšlenky povýšit mezinárodní Týden zimních sportů na zimní olympiádu. „Povedlo se mu to prosadit na kongresu 1928 v Praze,“ připomíná web Hory Doly světově významný počin.

close Zimní turista míří v roce 1903 z Petrovy boudy do Špindlerova mlýna. info Zdroj: Wikimedia Commons, Rudolf Bruner-Dvořák, volné dílo zoom_in Zimní turista míří v roce 1903 z Petrovy boudy do Špindlerova Mlýna

Tipy Deníku, kam vyrazit na lyže

  • Skiareál Klínovec - Krušnohorský areál Klínovec láká od roku 2018 na nejdelší tuzemskou sjezdovku Rondo. Ta nabízí 5,2 kilometru dlouhou jízdu po mírném terénu s převýšením 500 metrů. Klínovec toho však slibuje mnohem víc. Díky propojení se sousedním německým areálem Fichtelberg lze třeba na jeden skipas využít celkem 47 kilometrů sjezdovek. Dopravu mezi Klínovcem a Fichtelbergem zajišťuje zdarma skibus vyjíždějící každou hodinu.
  • Sportcentrum Bouřňák - Odvážní a zkušení lyžaři milující adrenalin by se měli určitě vydat do Mikulova v Krušných horách. V tamním ski areálu se totiž nachází nejprudší česká sjezdovka, a to na severním svahu Bouřňáku. Slalomový svah láká na 700 metrů dlouhou jízdu s průměrným sklonem 37 % a výškovým rozdílem 256 metrů. Díky osvětlení můžete vyzkoušet i noční lyžování.
  • Lyžařské středisko Pec pod Sněžkou - Nejlepší poměr cena/výkon poskytuje podle recenzí návštěvníků lyžařské středisko v Peci pod Sněžkou. To nabízí sjezdové tratě různých obtížností od cvičných louček pro děti až po černou sjezdovku pro ty nejzdatnější lyžaře. Areál je zvlášť oblíbený u rodin s dětmi, protože ty do 6 let lyžují zcela zdarma, ty starší pak s výraznou slevou.

zdroje: On The Snow, Na Svah a oficiální weby jednotlivých středisek