Palais de Garnier je jeden ze dvou operních domů v Paříži, který se řadí mezi nejdůležitější objekty ve městě. Jak architekturou, tak svým významem. Navíc se k němu váže tragický příběh, který na jevištích kulturních institucí neustále rezonuje po celém světě.

Jde o příběh slavného Fantoma opery, který napsal francouzský spisovatel Gaston Leroux. Kniha vyšla v roce 1009 a později podle ní vznikl slavný muzikál Andrewa Lloyda Webbera. Ten byl také zfilmován.

Jedna z nejslavněších písní z muzikálu Fantom opery:

Zdroj: Youtube

Co příběhu o démonovi předcházelo

Jak připomněl známý britský web Daily Telegraph, Paříží se v posledních letech 19. století nesly zprávy o tom, že sál tamní opery obývá duch. K údajné věrohodnosti těchto informací přispěla tragédie z 20. května 1896, ke které došlo během představení opery Helle od Étienna-Josepha Floqueta.

Jak to vypadá v Palais de Garnier:

Zdroj: Youtube

„Právě skončilo první dějství a diváci volali po přídavku sopranistky Madame Rose Caron. Když dokončila svou árii, hledištěm se ozval hlasitý zvuk, následovaný rachotem a oblakem prachu,“ popsal Daily Telegraph.

Důvodem byl pád závaží držící obří lustr, které se zřítilo poté, co se přetrhlo ocelové lano. Právě to propojovalo těžké závaží a těžký lustr. „Závaží prorazilo strop, zranilo několik lidí a bohužel zabilo šestapadesátiletou domovnici Madame Chomette, která vůbec poprvé v životě navštívila operu,“ doplnil web.

Tragédie byla skvělým soustem pro novináře

Příběhu se ujal francouzský novinář Gaston Leroux. Tento muž tak stojí za vznikem dodnes známé legendy o znetvořeném muži, který ohrožuje herce i zaměstnance. Pod názvem Fantom opery ji pak vydal dokonce jako román. Před tím příběh ještě jako seriál úspěšně publikoval v časopise Le Gaulois.

Jako autor si Leroux vedl ze čtenářského hlediska znamenitě.

Takto vypadal Fantom opery ve filmovém zpracování z roku 1925.Takto vypadal Fantom opery ve filmovém zpracování z roku 1925Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

„Dokonce i dnes si někteří lidé stále kladou otázku, zda Fantom opery skutečně existoval nebo ne. To je způsobeno tím, že Leroux použil skutečné události i lidi a vetkl do děje významné události tehdejší doby,“ uvedl například specializovaný web Opus Arte Factum.

Oslnivá památka, která bere dech

Operní budova Palais de Garnier je považována za jednu z nejoslnivějších památek Paříže. Toto architektonické mistrovské dílo bylo slavnostně otevřeno v roce 1875 za doby Napoleona III. Jednalo se o posledního vládnoucího francouzského císaře, který si myslel, že je vyvolený, chystal spiknutí a byl posedlý milenkami.

V tomto domě se narodil Adolf Hitler
Tady se narodil Hitler. Rakouské město má dům, který by nejraději nemělo

Architektu Charlesovi Garnierovi se podařilo vytvořit jedinečnou harmonii mezi sochařstvím, malířstvím a architekturou. Budova oslňuje balkóny z onyxu, luxusním mramorem, jemnými freskami a bohatým zlacením.

Další fakta o Palais de Garnier?

  • Budova má velmi kvalitně řešené vnitřní komunikace jako schodiště či promenádní prostory.
  • Pojme až 2 200 diváků, kdy celková rozloha přesahuje 11 tisíc metrů čtverečních
  • Jeviště ve tvaru podkovy s rozměry 52x62 metrů je největším svého druhu v Evropě
  • Stavba trvala 15 let
  • Jde o jeden z nejdražších stavebních projektů z doby vlády Napoléona III. Jenže ten zemřel o dva roky dříve, než byla dokončena.
  • Během francouzsko-pruské války v letech 1870 – 1871 zde bylo skladiště potravin, jak uvedl web Dreams in Paris.
  • Slavný operní křišťálový lustr váží několik tun.
  • Při výkopových pracích se stavebníci setkali s nečekaně vysokou hladinou spodní vody, která hrozila omezením výstavby. „Garnier však našel skvělé řešení, základy udělal ve dvou vrstvách a ponechal podzemní vodu jako rezervoár pro případě, že by v místě hořelo,“ připomněl například web BBC.
  • Na jevišti může vystoupit až 450 umělců najednou. Zvláštním předmětem sporu je strop sálu, který byl vytvořen Marcem Chagallem v roce 1964, avšak nenávratně zničil původní malbu.

Nahrává se anketa ...

Kdy se lze do Pařížské opery podívat?

Jak uvádí oficiální stránky Pařížské opery, prohlídky se konají od 10 do 17 hodin kromě dnů s odpoledními představeními, mimořádnou uzávěrkou a od poloviny července do konce srpna.

Dospělí zaplatí 15 eur, mládežníci 10 eur. Děti do 12 let i nezaměstnaní mají vstup zdarma. Velmi se pak doporučuje rezervace.