Fotograf Lukáš Hrdlička z Břeclavi vyráží i na pěší dvacetikilometrové toulky pro snímky probouzející se krajiny Lednicko-valtického areálu. „Teď nesmím zapomenout přibalit potvrzení o pracovní cestě,“ řekl muž. Při namátkové kontrole by jinak policistům musel vysvětlovat, jaktože překračuje hranice katastrů bez potřebného dokumentu. 

Unikátní areál UNESCO, se sítí turistických tras a cyklostezek, je totiž rozdělen mezi více obcí. Dvacet rozesetých lichtenštejnských památek mezi pět z nich. Ledničtí sice mohou na procházku do oblíbeného zámeckého parku, přes lávku k romantické zřícenině Janohrad už by správně chodit neměli. Ten spadá pod sousední město Podivín.

Válečné opevnění na hranicích katastru

Jižní hranici katastru Lednice představuje soustava rybníků s Rybničním zámečkem. Pod jeho okny je pozůstatek vojenského opevnění. Bunkr měl v roce 1938 bránit republiku před německým wehrmachtem. Očima vtipálků nyní může střežit linii hranic katastru Lednice. Na druhém břehu naopak zůstaly památky Apollonův chrám či Tři Grácie. V těchto dnech oficiálně dostupné jen sousedním Břeclavanům.

Uprostřed světové známého areálu se rozkládá vesnice Hlohovec. Západě obyvatelé mohou k Hraničnímu zámečku, východně k velkolepému sousoší Tři Grácie už mají smůlu. Byť hranice katastru leží jen asi 150 metrů před chrámem. „Myslím, že to až tak nevadí. Naše obec se nachází na ojedinělém místě. S krásným výhledem na Pálavu, rybníkem Nesyt i nějakými lesíky. Proč se neprojít v nejbližším okolí, lidem to jen prospěje. Měli by být ohleduplní,“ uvedl hlohovecký starosta Jaroslav Hajda.

Rakousko zapovězeno

Pro výletníky nastala zvláštní situace i v příhraničí. Obyvatelé Valtic v posledních dnech na tamní radnici zjišťovali, jestli vůbec můžou vyrazit na Stezku bosou nohou. Pětikilometrová okružní trasa s atrakcemi protíná hranici České republiky a Rakouska.

Začíná i končí poblíž další původně lichtenštejnské dominanty Kolonády na Reistně na moravské straně. „Na bosostezku lidé mohou, ale musí respektovat státní hranici,“ upozornili zástupci města. K jedné ze zastávek za hranicí, Bráně druidů s infopanely a úkoly, se už nedostanou.

Podobně opatření omezila mezinárodní turistické vazby na Hodonínsku, kde u Mikulčic vede přes řeku na slovenskou stranu lávka Velké Moravy instalovaná na podzim 2019. Na Znojemsku zase lidé nemohou přes most nad řekou Dyjí do rakouského Hardeggu.

Kam ano, a kam už ne? Zajímavosti z jižní Moravy 

Vládní nařízení lidem nedovoluje provozovat volnočasové aktivity mimo katastr obce, v níž mají trvalý pobyt či bydliště. Mnohá atraktivní místa pro turisty by tak nyní měla zůstat jen místním. 

Blanensko: Propast Macocha leží mimo katastr Ostrova u Macochy. Spadá pod Vilémovice. Velká řada jeskyní Moravského krasu je v katastru obce Vavřinec.
Břeclavsko: Pálavu si mnozí spojují s Mikulovem. Jeho obyvatelé ale na výlet do kopců v čele s Děvínem a zříceninou Děvičky nyní nemají nárok, stezky jsou mimo území města.
Hodonínsko: Naučná stezka Ždánickým lesem prochází i Lovčicemi. Celou ji teď tedy legálně zájemci neprojdou.
Brno a okolí: Kraj Lišky Bystroušky - Těsnohlídkovo údolí je rozděleno mezi Brno a Bílovice nad Svitavou.
Mariánské údolí: Když se jde kolem řeky z údolí dál, na jedné straně trasa spadá pod Brno, kolem druhého břehu už pod obec Mokrá-Horákov
Brněnsko a Vyškovsko: Bez výstřelu si nyní mohou nárokovat Mohylu míru lidé z vesnice Prace na Brněnsku. Jenže Naučná stezka Bitva tří císařů protkává chráněné území bojiště na ploše 120 kilometrů čtverečních mezi městy Brnem a Slavkovem. Na prostudování všech tří desítek mapových panelů s informacemi o bitvě, kterou proslavilo vítězství císaře Napoleona, si zájemci musí počkat do rozvolnění.
Hrad Pernštejn je nyní výsostným cípem Nedvědice. Naučná stezka Pernštejn je však rozdělena mezi více obcí.