Již dvanáctý ročník velkého srovnávacího průzkumu Místo pro život hodnotil čtrnáct českých krajů včetně Prahy na základě pětapadesáti kritérií v osmi základních oblastech. Ve hře tak je půldruhého tisíce tvrdých dat o sociálním a životním prostředí. „Jako třetí faktor zohledňujeme spokojenost obyvatel, která je zjišťována prostřednictvím dotazníkového šetření na reprezentativním vzorku tří tisíc lidí,“ vysvětlil za organizátory projektový ředitel David Pavlát.

Z šetření vyplynulo, že nejspokojenější jsou Jihočeši. Také díky tomu se Jihočeský kraj vyšvihl na stříbrnou pozici. Mezi jeho další přednosti patří nízká nehodovost, vysoký počet dokončených bytů i podíl vytříděného komunálního odpadu. „Bronz bere Karlovarský kraj s nejvyšším podílem plochy přírodních biotopů, nejnižší produkcí komunálního odpadu, nejnižším rozdílem ve výši platů u mužů a žen nebo například nejnižším podílem dětí nepřijatých do mateřských škol,“ upřesnil Pavlát.

Loňský vítěz si pohoršil 

Často odepisovaný region tak v žebříčku skončil výše než loňský vítěz – Zlínský kraj. Ten prvenství neobhájil také kvůli tomu, že letos byla do hodnocení po kovidové odmlce znovuzařazena oblast volnočasových aktivit a turismu. A v té zrovna nevyniká, na Zlínsku je například poměrně málo knihoven.

Praha. Ilustrační foto.
Místo pro život už zná vítěze. Praha sesadila z trůnu Zlínský kraj

Také vítězná Praha má bolístky. Patří mezi ně drahé bydlení, nedostatek zeleně či nebezpečné ulice. Druhý Jihočeský kraj zase produkuje příliš mnoho odpadu na hlavu, na Vysočině je málo lékáren a biotopů.

Nejvíc nedostatků nashromáždil Moravskoslezský kraj. V oblastech Práce a Občanská společnost a tolerance skončil poslední, v případě Ekologie předposlední. Obsadil tak nejnižší příčku před Ústeckým a Olomouckým krajem.