Pouhých 265 gramů. To je hmotnost zeleniny, kterou zkonzumuje průměrný Čech za celý den. A to ještě téměř desetinu z ní tvoří melouny, které do ní z botanického hlediska patří. Není divu, že ve spotřebě zeleniny jsou Češi čtvrtí nejhorší v Evropě. Méně zeleniny jedí už jen Slováci, Islanďané a Moldavané.
Proč? Vysoké ceny nejsou hlavní příčinou. Je pravda, že zelenina v Česku za poslední rok zdražila o bezmála 30 procent, což je druhý nejvyšší nárůst v Evropské unii.
Ovšem podle nejnovějších dat Eurostatu se ceny ovoce a zeleniny v Česku pohybují stále 12 procent pod unijním průměrem, přičemž v zelinářství musejí sáhnout hlouběji do kapsy i některé chudší národy, jako jsou třeba Litevci nebo Estonci. Češi podle Českého statistického úřadu vynakládají na zeleninu méně než 1,5 procenta svých příjmů. Údaje o spotřebě ještě neodrážejí cenové šoky z posledních měsíců.
Druhou příčinou může být skutečnost, že Česko není v produkci zeleniny soběstačné a musí jí velkou část dovážet. Rajčata na pultech supermarketů tak pocházejí častěji ze španělských, nizozemských a francouzských skleníků. Španělsko je nejdůležitějším importérem také v případě salátových okurek, hlávkového salátu a česneku. Celer a cibule se dovážejí nejčastěji z Nizozemska, zelí z Německa a hrášek ze Slovenska.
Pravděpodobně největší roli ovšem hrají stravovací návyky. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by lidé měli jíst zeleninu alespoň pětkrát denně. V Česku se touto radou řídí pouhých sedm procent populace, téměř každý druhý Čech a Češka si za celý den nedají ani jednu porci zeleniny. Větší podíl odmítačů zeleniny žije už jen v Lotyšsku a Rumunsku.
Salát nadevše
Zvýšení množství zeleniny samo o sobě nestačí. Podstatné je také to, jakou zeleninu jíme, například brokolice dá tělu víc než okurka, a hlavně v jaké podobě. „Zeleninu doporučuji konzumovat alespoň s malým množstvím tuku pro vstřebání v ní obsažených vitaminů rozpustných v tucích,“ poradila nutriční terapeutka z nemocnice v Benešově Martina Srbová.
S mastnotou se to ovšem nesmí přehánět. „Zelenina smažená v trojobalu, jak bývá v Česku zvykem, samozřejmě moc vhodná není zejména pro vysoký obsah tuku,“ upozornil předseda České asociace nutričních terapeutů Martin Krobot.
Při přípravě zeleniny zároveň odborníci doporučují se vyvarovat dlouhého vaření. „Ztrácí se při něm značné množství vitaminů,“ podotkla Srbová. Důležité je podle ní řádné očistění zeleniny a kontrola napadení plísní.
A jak nejsnadněji zvýšit podíl zeleniny ve své stravě? „Tak, že ji budete přidávat ke každému hlavnímu jídlu, například ve formě salátu,“ poradila odbornice na výživu.
Řešení mají specialisté i pro ty, kterým syrová zelenina nechutná. „Její příjem se dá zvýšit třeba krémovými polévkami, lze ji zakomponovat do číny. I obyčejný guláš můžeme obohatit o čerstvá rajčata a papriky,“ popsal Krobot.
