Opravdu mimořádné místo v přehledu verzí modelu Tatra 613, které vznikly v historii automobilky, má speciál Tatra 613-3 Runway Tester. I když zvenčí se na první pohled tento vůz přiliš nelišil třeba od policejních nebo hasičských verzí, ve skutečnosti šlo o vlastně jednoúčelový speciál s unikátní výbavou.

Prohlédnout si ho můžete v naší fotogalerii.

Tato „šestsettřináctka" byla pouze dvoumístná. Vzadu se totiž nacházela nádrž s vodou a vedle ní za sedačkou řidiče páté kolo. Pochopitelně nemělo na starost zlepšení jízdních vlastností vozu, jednalo se o součást měřicího zařízení. Další vodní nádrž byla umístěna pod přední kapotou.

Na ukázku policejní verze stejného typu vozu se podívejte na úseku z filmu Frajer na cestě:

Zdroj: Youtube

Za vznikem tohoto vozidla stojí snaha představitelů státu o ušetření devizových prostředků. Od roku 1989 totiž Mezinárodní organizace pro civilní letectví nařídila provozovatelům mezinárodních letišť, že musí mít k dispozici zařízení pro měření adheze (přilnavosti) na vzletových a přistávacích drahách. Takové zařízení se může hodit také silničářům na dálnicích, případně provozovatelům závodních okruhů.

Za předními sedadly díky prodloužení rozvoru vznikl dostatečně velký prostor pro pacienta
Nejrychlejší sanitku dělala na začátku 90. let Tatra. Osud jí ale nepřál

V té době nabízela vůz osazený potřebnými měřícími přístroji jen jedna značka - švédský Saab. Cena takzvaného Friction Testeru byla 250 tisíc německých marek.

A tak dostal Výzkumný ústav dopravní v Žilině, konkrétně jeho brněnské pracoviště, na starosti vývoj domácího produktu. Volba padla na vůz Tatra 613. Práce na vývoji začaly již v roce 1985 a na jaře roku 1989 se v dílnách Jednotného zemědělského družstva v Osové Bítyšce vyrobily tři exempláře vozu Tatra 613-3 TRT. Poslední tři písmena jsou zkratkou výše uvedeného názvu Tatra Runway Tester.

Data potřebovali piloti při přistání

Výstavní premiéru si automobil odbyl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde se vedla řada jednání o jeho prodeji na letiště v bývalých socialistických zemích. Konkrétně do Maďarska a do tehdejší Německé demokratické republiky. Ovšem, než se obchody podařilo dotáhnout do konce, došlo k pádu komunistických režimů a další exempláře se už nikdy nevyrobily.

Jeden z nich bývá vystavován v Technickém muzeu v Kopřivnici. Dochovaly se také dobové propagační materiály. V nich se například můžete dočíst, že měřící kolo, které se spouštělo na povrch a bylo poháněno hydrostatickým převodem vedoucím od klikové hřídele klasického osmiválce Tatra, bylo osazeno pneumatikou značky Barum.

Přítlak měřícího kola byl nastavitelný v rozsahu 250 až 1000 Newtonů. Přímo na kole byly namontovány snímače působících vertikálních a horizontálních sil. Z naměřených veličin byl následně přímo na palubě vozidel v mikropočítači vyhodnocen součinitel podélného tření.

Tatra 613-K měla veřejnou premiéru před 35 lety
Tatra 613 kabriolet sloužila jen špičkám komunistické moci. Vznikla před 35 lety

Informace mohla posádka měřícího speciálu ihned předávat na řídící věž letiště. Následně se pak o příslušných parametrech dozvídali piloti přistávajících letadel, kteří mohli adekvátně nastavit činnost antiblokovacího systému brzd.

Kvůli potřebě měřit přilnavost také na mokré dráze šlo přímo z vozu skrápět dráhu vodou z nádrží vozu o celkovém objemu čtyři sta litrů. Výška vodní vrstvy pak činila jeden milimetr.

Tatra mezi technická data na propagační leták zařadila i některé opravdu pozoruhodné parametry. Třeba fakt, že délka papíru v tiskárně pro záznam výsledků je osmdesát metra a že doporučené měřící rychlosti jsou 65, 96 nebo 130 kilometrů v hodině. Sama Tatra 613-3 Runway Tester se ale mohla rozjet až na tempo 180 kilometrů v hodině.