Jistěže nakonec zvítězí pravda…

Samozvaní mediální soudci opět vynášejí rozsudky. Obžalovaný má talent, publikum, úspěch a tak dostal kdysi cenu, čímž se vlastně dnes provinil. Jako bych někde hodně blízko slyšel: "Odvolej písničkáři nebo půjdeš na hranici!". "Víš co soudruhu? Měl by ses tak nějak distancovat a všechno by bylo zase v pořádku." Nebo: "Oni nám ti lidé pořád chodí na ty jeho koncerty. Neměli bychom se na to podívat, paní referentko? A nebo takto? "Vážení přátelé, srdečně vás zveme na festival pokrytectví, falešné hrdosti a rychlorozpustné odvahy." Případně ještě? "Začněme ho učiti, jak má svou zemi chrániti." Chyba.

Smí učit opravdu každý?

Že by se nám plíživě vracely ony přes třicet let staré pořádky, kde hlavní roli stejně hrálo jen těch pár žlutých penízků a které tak svorně považujeme za odporné? Že bychom se opět dočkali doby cenzorské? Že by opět úředníček mohl vydávat zákazy hudebníkům? Bohužel. Jste jako oni - pravda daleko a Pánbůh vysoko.

Znám spoustu lidí s jasnými názory. Ty jsou vlastně zadarmo a máme je každý. Na zradu, na svět i na všechny lidi,co žijí na téhleté planetě. Ale znám málo lidí, kteří v jisté fázi života stáli na křižovatce, kde se lámala cesta. Cesta k tomu, zda bude hrdina nebo dezertér. A že by se v tomto případě obžalovaný spletl? Nebude on nakonec jedním z nás? A to se vším, co k životu patří? Selhal nebo neselhal? Přeskočil nebo podlezl?

 Tak přicházím jako svědek vážený soude a ve své výpovědi uvádím:

Ano. Pan obžalovaný už desítky let nehodlá vést disputace a odpovídat na otázky, které jsou mu kladeny. To jistě mnohé pány soudce zlobí, ale nemůže to být částečně tím, že se umí znamenitě vyjadřovat písněmi, neřku-li poesií? Že nerozumíte, ctihodnosti? Aha. Snad jste tedy alesoň pochopil věty nerozvité…

Zásadní zpráva od přehlíženého indikátoru

Byl jsem mnohokrát u toho, když přítomný trubadůr za těžkého socíku - a to prosím zaprotokolovat, pane předsedo - dával lidem naději, mnohé léčil z nešťastných lásek a velmi často svými písněmi šermoval proti válce. A policajti? Ti to tehdy jistili jen z dálky…

Taky si vzpomínám, jak kdysi zachránil držku, promiňte mou prostořekost pane předsedo, tomu bluesmanovi z Ostravy, co jezdil v Trabantu a zpíval o tom, že v erární posteli noc je vždycky stejná, ale co ona zůstane věrná… ?

Zdroj: Deník

Že dekorovaný považuje ze svého furianství distanc od alibistických gest typu vrácení kusu kovové placky či mávání vlaječkou za bezpředmětné? Ach ta pýcha marnivá, že?

Plně rozumím tomu pane předsedo, že vám nejde o nic jiného, než prachsprostou ochranu hodnot, které pochopitelně musíte ctít v souvislosti s onou tragédií a jsem sám zvědavý co nakonec ctihodný soud zvolí, protože jak víme - i v porotě můžou sedět voli, ale osobně mám za to, že legenda folkové scény si nějaký ten prostor, byť nepříliš velký, přece jenom zaslouží. Nevím, alespoň skromnou školní aulu, třeba někde v Olomouci.

Jedeme z kopce a je to fičák

A kdyby se ještě někdo z vás na obžalovaného ptal, tak mám mír v duši, když těžkých časech mi hrál.

Nerad přetáhnul bych strunu a tak za svědečné a cestovné nepožaduji ani dvousetkorunu. Dostavím se kdykoli s dalšími podrobnostmi. A jen pro jistotu pane předsedo: Jistěže nakonec zvítězí pravda, ale až dokáže to, co dokáže lež.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.