Minulý týden docela vydatně pršelo. Příroda nejspíš jásá, protože je vyschlá jako křížala, a aby mohla plodit, potřebuje vláhu. Můžete být klidně popírači klimatické změny, ale pokud chodíte do přírody, zahlédnete zejména v letních měsících vyschlé tůně a potůčky. A ty myslím nedělají radost nikomu, leda psychopatovi. Takže zcela evidentně bych se měla radovat pokaždé, když prší. Jásat za přírodu, že konečně dostane to, co potřebuje.

Mediální odborník Jan Jirák
Kladivo na dezinformace

Tereza Semotamová
je spisovatelka a překladatelka

Jenže já nejásám. Projíždím okamžitě různé meteorologické portály a radary, abych zjistila, kdy konečně tahle „apokalypsa“ přestane a bude hezky. Jenomže co je dnes „hezky“? Pro mě nejlíp tak dvacet jedna stupňů, pohodička. Jako věčně zimomřivému člověku mě pak konečně nezebou nohy a zároveň se nekoupu v potu. Jenže takhle decentní teploty už námi zničená planeta neumí, takže buď se ochladí na patnáct či míň, nebo se pečeme ve čtyřicítkách.

Znám lidi, a není jich málo, kteří potom neopouštějí byt a drží se doma. Takhle hezké počasí jim prostě nedělá dobře. Nemluvě o tom, že jim nedělají dobře tyto rychlé změny teplot. A každý prostě nemá dům se zahradou, chatu či latifundie, kde se podobné psí dny dají trávit důstojně.

O venkovní teplotě čtyřicet stupňů se dřív psaly romány, které byly označovány za utopické či dystopické a hororová sucha a ničivé požáry v nich líčené za přemrštěný hororový prvek. Dnes je to naše realita. V těchto teplotách cítíme, že je něco špatně. Mlčky pozorujeme, že je to rok od roku horší.

Historik Michal Stehlík
Císař pán nás všechny přežije

A když pak konečně prší, tak zase mlčky sledujeme přívalové deště. Zatím jsme se totiž pořádně nenaučili vodu zachytávat. A tak stéká vybetonovanými městy a mizí z velké části nevyužitá do Německa či nikam. Dál splachujeme a často i zaléváme pitnou vodou, i když by to šlo jinak. A leckdo má pořád ještě bazén a nepřijde mu to v ničem hříšné.

Zdroj: Deník

Sice už neprší, ale obloha je bílá jako mléko a já jsem nervózní. Ale klid, už brzy má být zase třicet stupňů. Jojo, i já jsem obětí diktátu pěkného počasí.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.