Zdeněk Fál. Herec, režisér, metodik pro ochotnické divadlo Okresního kulturního střediska, tajemník organizačních výborů Mezinárodního dudáckého festivalu a Mezinárodní výstavy Žena. Ale hlavně člověk upřímné a poctivé povahy, který svým humorem rozdával radost okolo sebe, tak že jen málo kdo poznal, že bojuje s těžkou nemocí. Proto mi dovolte, abych na „Zdeňka“, jak jsme ho všichni bez rozdílu let oslovovali, zavzpomínal.

Zdeněk Fál začínal s divadlem ve své Volyni, nejdříve jako herec, později jako vedoucí souboru a úspěšný režisér. Zde vychoval hodně divadelníků, kteří se divadlu dlouho věnovali a někteří ještě věnují. A ne jen to. Připravil a režíroval hry, které se probojovali až na metu amatérského divadla - do Jiráskova Hronova. Ve své lásce k divadlu pak pokračoval po svém přestěhování do Strakonic, kde hrál, režíroval a vykonával funkci předsedy Divadelního souboru Čelakovský.

V pondělí 26. června uplylulo 109 let, kdy se v Bělčicích narodil  Ladislav Stehlík.
Básník a prozaik odpočívá v rodných Bělčicích


"Byl to člověk, který mě přivedl k ochotnickému divadlu," vzpomíná Roman Novák. "A dalo by se říci, že mě ovlivnil v mé jakékoliv veřejné činnosti, kterou provozuji. Padli jsme si do oka a já jsem mu za všechno velice a neskutečně vděčný. Když jsem přišel do souboru, tak se v té době končilo s érou operet. Poslední opereta pod jeho režijním vedením, byla Na tý louce zelený," dodáví Roman Novák.

Pak už se hrály převážně drama a komedie. Předposlední Zdeňkova hra byla Veselé paničky Windsorské, kde si vedle režie splnil svůj dávný sen a zahrál si ústřední postavu rytíře Jana Falstafa. A jeho poslední počin byla režie hry Magdalena Rettigová. Přesto, že Zdeněk byl nucen bojovat se zákeřnou nemocí, tak ani v nejmenším nedal na sobě nikdy nic znát a téměř do jeho poslední chvíle šířil okolo sebe svůj neuvěřitelný humor, pohodu a optimismus.

Dodnes na něj s velikou úctou a pokorou vzpomínám a častokrát si říkám, co by na to asi Zdeněk řekl. Moc mu za vše děkuji a bylo pro mne velkou poctou, že jsme se potkali a že jsem mohl být součástí jeho života.

Za vzpomínku Vám všem děkují Miloslav Pikolon a Roman Novák.