Vzpomínky na doby dávno minulé, ale třeba i na povodně v roce 2002. To všechno přišlo na přetřes na pátečním setkání rodáků v místním kulturním domě. Sešlo se jich tam kolem 150. Tato akce byla předznamenáním víkendových Pootavských slavností.

Pozdravit je přišli nejen zástupci okolních obcí a měst, ale dokonce i jihočeský hejtman Jan Zahradník.

Pohled do minulosti

Na zavedení elektřiny v Katovicích, které zažila ještě jako docela malá dívenka, zavzpomínala jedna z nejstarších místních obyvatelek, osmaosmdesátiletá Anna Medlínová. „Když se poprvé rozsvítilo, to byla tehdy velká slá〜va.“ Kluci prý tenkrát pro obveselení zpívali: „Mydlovarská elektrika, ta nesvítí, jenom bliká.“

I když jí brzy zemřel tatínek a maminka zůstala s pěti dětmi sama, na dětská léta ráda vzpomíná. V Katovicích zůstala i po svatbě. Dnes se těší ze dvou dcer, čtyř vnoučat a už i pravnoučat.

Ze svých zaměstnání má stále v paměti například patnáct let u benzinové pumpy, která ze začátku byla ještě na pákový pohon, takže to byla docela těžká fyzická práce.

Po celá léta cvičila Anna Medlínová v Sokole. „Za práci v něm jsem předloni dokonce byla v Katovicích uvedena do síně slávy,“ nesměle se pochlubila.
Rozhovořila se i o ničivých povodních v srpnu 2002. „Bydlíme sice blízko řeky, ale máme vyšší základy, a tak to v místnostech bylo docela dobré. Jinak ovšem byla voda všude,“ dodala.

Setkání s kamarády

Na setkání přijel i František Pechlát z Prahy, i když sám přímo místní rodák není. „Narodil se tu tatínek a já jsem do Katovic jezdil na prázdniny,“ vysvětlil. Je sice rodilý Pražák, ale s tímto krajem se cítí úzce spjat. „Dodnes se parta z dětských let schází,“ poznamenal. Když si chce odpočinout od každodenního shonu, jezdí právě sem.

Kniha plná vzpomínek

Na setkání rodáků se uskutečnil i křest knihy historických fotografií a dokumentů Katovická zastavení. Ta však ukazuje jen zlomek toho, co se za léta v Katovicích událo. Ke vzpomínkám vybízela také doprovodná výstava, kde se mísily fotografie připomínající slavné rodáky, sportovní oddíly, ale třeba i jen běžný život.

„Při povodních lidé byli svědky toho, jak v nenávratnu mizí věci, které jim připomínaly minulost,“ popsal začátky vzniku vzpomínkové publikace starosta Karel Karas. Zároveň to byla příležitost alespoň částečně uveřejnit bohaté katovické kroniky. „Není to jen historie Katovic, ale i jednotlivých domů i rodin,“ dodal starosta.