Jaké je to pracovat na malé poště, kde každého znáte? Přijde vůbec někdy člověk, kterého byste neznala?
Občas se také stane, že přijde někdo cizí, ale opravdu jen velmi zřídka. Převážnou většinu znám.
Ze začátku jsem tady z toho měla takový zvláštní pocit, jestli mě lidé přijmou a tak. Je to tu hodně takové zdomácnělé, lidé jsou otevřenější než třeba ve městech. Často se mnou prohodí pár slov, když přijdou něco vyřídit. Je to tu zkrátka jiné.

Pociťujete v Malenicích nějakou změnu za ty roky?
Především dost přibylo lidí a tedy i doručovacích míst. Dřív jsem tady k sobě měla ještě dvě doručovatelky, ale posledních asi deset let jsem tady sama, takže musím poštu i doručovat.

Musíte dokonale znát každý kout Malenic . . .
To znám. Však také když tady někdo nemůže někoho najít, jde se ptát na poštu.

Neláká vás někdy jít pracovat spíš do města, kde je přeci jen větší anonymita?
Ani ne, už jsem si na město úplně odvykla. Ale každá mince má dvě strany. Někdy je velká výhoda, když lidi znáte, ale někdy je to naopak velká nevýhoda.

Jak se vám jinak žije v Malenicích?
Moc dobře. Každý si tady najde své – je tady vyžití jak sportovní, tak třeba i kulturní. Někdy nastane období, že je to horší a aktivita upadá, ale zrovna v této době si není na co stěžovat.

Jste členkou divadelního spolku, který obnovil divadelní tradici v obci asi po čtyřiceti letech. Jak se to stalo?
Osm let jsem byla v kulturní komisi obce, takže už tehdy jsem se zapojovala do kulturního dění. Teď jsme si řekli, že je na čase to přenechat mladším a zrodil se nápad, že tedy obnovíme divadlo, které tady dřív bývalo. Ze začátku se mnozí, především tedy mužská část, zdráhali hrát. Nakonec ale zvítězilo nadšení a máme za sebou první hru, se kterou jsme vystoupili i ve Volyni.

Hrajete většinou před lidmi, které znáte. Nedělá vám to problém?
Vůbec ne, já mám povahu, že se nestydím. Jsem takový upřímný, bezprostřední člověk a publikum vůbec nevnímám. Hraju si především pro sebe a pro nás, pro spolek. Pravda je, že zpočátku bývá trochu tréma, ale jak vlezu na pódium, všechno to ze mě spadne.

Co plánujete do budoucna, přijde další hra?
Právě tento týden se začínáme scházet a už máme vymyšlenou další hru. Bude to komedie, protože drama je v životě dost, to jsme řekli, že hrát nebudeme.