VYBRAT REGION
Zavřít mapu

To, že jsem přežil koncentrák, byla otázka štěstí

Strakonice - Spisovatel Arnošt Lustigvyznává hodnoty starých Řeků - čest, poctivost, fair play.

12.7.2009
SDÍLEJ:

Spisovatel Arnošt Lustig.Foto: Petr Pučelík

Spisovatel Arnošt Lustig přijal pozvání do strakonického gymnázia, ve kterém studentům vyprávěl o Franzi Kafkovi, Maxu Brodovi a o svých zážitcích z koncentračního tábora v Osvětimi. Ten před několika týdny někteří studenti navštívili v rámci školních osnov. Po besedě poskytl Arnošt Lustig Strakonickému deníku rozhovor.

Nepovažujte to za kompliment, ale vypadáte výborně. Čím se udržujete ve formě?

Ve formě se vůbec necítím, spíš jako ruina. No ale, mohlo to být horší, takže jsem spokojený.

Vážně vypadáte dobře. Cvičíte?

Chodím pěšky.

Nepoužíváte auto?

Používám, ale k autu chodím pěšky.

V Českém dialogu, což je měsíčník pro Čechy doma a v zahraničí, napsala Venda Šebrlová, že kdyby o životě českých židů nevyšla žádná jiná kniha než Dita Saxová, stačilo by to na věky. Tato kniha by prý neměla chybět v žádné moudré rodině. To vás jistě těší.

To ano. Pokud jde o Ditu Saxovou, potkal jsem dvě dívky, které se jmenovaly Dita, protože rodičům se knížka Dita Saxová líbila. Jedna dívka se dokonce jmenuje Dita Saxová. Potkal jsem ji na Moravě a bylo to velice příjemné, stejně jako ten citát ve vaší otázce. Děkuju. Až ten rozhovor napíšete, tak mi ho pošlete, dám si ten citát na obálku.

Čím si vysvětlujete téměř beztrestný růst neonacismu ve společnosti – nejen české?

Je to asi tím, že v každé společnosti existuje elita a spodina. Zbytek je průměr, to jsou lidé, kteří nechtějí být hrdiny, chtějí žít svůj život užitečně a pokud možno pohodlně. Bohužel, mezi těmito lidmi je hodně lhostejnosti, která napomáhá extremismu. Jedna z mých postav říká o lhostejnosti, že to je propast, kterou hloubí člověk v sobě, kolem sebe, pro sebe i pro druhé.
V Čechách mě mrzí jedna věc. Národ, který byl určen k vyhlazení jako číslo dvě po Židech, si nevzpomíná na to, že každý fašismus, každý extremismus začíná slovy a končí vraždou. To by měla brát policie výrazněji na vědomí.

Ta slova, ta zlá slova, se v naší společnosti začínají zase objevovat. Vnímáte to tak?

Ano. Jsou to přesně ta slova, která jako by byla ozvěnou toho, co se ozývalo od roku 1938 v Evropě. Někteří lidé si ani neuvědomují, že jsou fašisty a že jsou na velice srázné cestě dolů.

Pane profesore, učíte mladé lidi, setkáváte se s nimi. Mají zájem o historii?

Někteří ano.

Při besedě se strakonickými gymnazisty jste byl vtipný, vyprávěl anekdotu za anekdotou. Promiňte, ale měl jsem pocit, že se vzpomínkám na Osvětim úmyslně vyhýbáte.

Já se jim nevyhýbám, ale nejsem schopen Osvětim popsat tak, aby to byl věrný popis, protože pobyt tam je nesdělitelný. To je výhoda i nevýhoda Němců.

V čem jste nacházel sílu k přežití v pekle koncentračního tábora?

To, že jsem přežil, byla jenom otázka náhody a štěstí. Každý, kdo přežil Osvětim, přežil jenom proto, že zabili někoho místo něho. Je jenom štěstím, v uvozovkách, nevědět koho zabili. Ale pořád je to velmi nepříjemný pocit, je to pocit viny bez viny. Proto se mi těžko mluví o Osvětimi.

A tak jste začal psát?

Psát jsem začal proto, že tomu, co jsem vyprávěl, nikdo nevěřil. Objevil jsem přitom zvláštní věc - i lehkomyslného člověka, když začne psát, se zmocní odpovědnost, o které předtím nevěděl. Chtěl jsem to vždycky udělat lépe. Říkal jsem si, tolik bylo chytřejších, nadanějších, ale ti to napsat nemůžou, protože je zabili. Takže když to píšu já, mám odpovědnost za ty zabité.

Strakoničtí studenti nedávno ukončili projekt Zmizelí sousedé, ve kterém se svým profesorem Pavlem Sekyrkou pátrali po židovských spoluobčanech žijících kdysi na Strakonicku a pohlcených holocaustem. Studentům se dokonce podařilo vydat publikaci, k níž jste napsal předmluvu, a sehnat peníze na důstojné memento v podobě sedmiramenného svícnu. Co říkáte tomuto způsobu připomínání si historie?

Je to nesmírně důležitý projekt. Úžasný. Chtěl bych jen dodat, že Pavel Sekyrka je vzácný člověk, velmi inteligentní učitel a humanista první kategorie, který má organizační schopnosti, talent, energii a nadání dokončit, co začal.

Sám učíte mladé, začínající spisovatele a scenáristy. Co jim vštěpujete, aby psali dobře?

Nic. Já se s nimi jen bavím jako v kavárně o světových spisovatelích jako jsou Turgeněv, Tolstoj, Fitzgerald, Hemingway, Čapek, Kundera, Hrabal nebo Škvorecký. To je to jediný, co se dá s mladými spisovateli dělat. Zákony svého psaní si musí v praxi objevit sami, protože každý je jiný. Ale je to příjemný seminář.

Jste jako spisovatel ukázněný, píšete denně?

Nejde o kázeň, ale o vášeň. Psaní je záliba, příjemná nutnost, asi jako dělat děti. Denní taxu nemám, ale píšu denně, většinou ráno.

Svého času jste byl také šéfredaktorem české verze časopisu Playboy. Jak jste se k tomu dostal?

Když jsem přijel z Ameriky, začali tady se mnou zacházet jako s Adolfem Hejdukem kříženým s Aloisem Jiráskem. To jsem nesnesl, protože v povaze literární práce je pokora a skromnost. To proto, že nikdy nedosáhneš toho, co jsi chtěl. Nikdy. To všechno je prohraná bitva, o které čtenář neví, ale ty jo, takže si nevyskakuješ. Když mi nabídli šéfredaktora Playboy, vzal jsem to, protože jsem nechtěl být Aloisem Jiráskem. Chci být autorem, který píše, vydává a chce se učit, aby ta příští knížka byla lepší než ta minulá, což se mi nikdy nepodařilo.

Co si myslíte o sexu?

Jsme tři spisovatelé – Kundera, Škvorecký a já. Kundera si myslí, že sex v tobě probouzí ty nejhnusnější pudy, Škvorecký si zase myslí, že láska je lepší, když se do toho neplete sex, tělo a šťávy. Já mám teorii, že sex tě zlepší, že z tebe udělá ušlechtilejšího člověka, když je to sex z lásky.
A už skončíme, ne?

Tak už jen poslední otázku. Které hodnoty v životě vyznáváte?

Čest, poctivost, fair play. Prostě hodnoty starých Řeků.

Autor: Petr Pučelík

12.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak děti vidí ve svých obrazech stáří
4

Jak děti vidí ve svých obrazech stáří

Na Pražském hradě vyznamenali jihočeské policisty oceněním Policista roku 2016
17

OBRAZEM: Policistu roku 2016 provázel smutek nad smrtí policisty

OBRAZEM: Běželi za nový úsměv

České Budějovice - Běžci pomohli v českobudějovickém parku Stromovka dobré věci.

Drzí zloději při bleskové akci v Igy ukradli dvanáct mobilů

České Budějovice - Do obchodu vtrhli za provozu tři zloději a ukradli mobilní telefony za více jak 200 tisíc korun.

Motor zabral v pravý čas, po dvou porážkách venku doma porazil Prostějov

České Budějovice – Dobrý tým neprohraje třikrát za sebou. Tuhle starou pravdu potvrdili hokejisté ČEZ Motoru a po dvou nezdarech na ledě soupeřů v pátém kole první WSM ligy zvítězili nad Prostějovem 5:3. Další zápas sehrají v pondělí v Kadani (18).  

OBRAZEM: V sobotu ve Vodňanech nebylo vítězů ani poražených

Vodňany - Do Vodňan se v sobotu 23. září sjeli milovníci cyklistiky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení