VYBERTE SI REGION

Baví mě poznávat lidi z různých zemí a kultur

Volyně - Rozhovor s Maureen Heydt která díky Fulbrightově komisi může cestovat po světě a učit angličtinu.

18.1.2016
SDÍLEJ:

Maureen HeydtFoto: Deník/Jakub vacík

Pochází z Chicaga ve státě Illinois a vystudovala University of Arizona v USA.
Maureen Davis Heydt se kvůli své zálibě v cestování přihlásila do Fulbrightova programu, díky kterému nyní pomáhá po celý školní rok vyučovat svůj rodný jazyk na Střední škole a Jazykové škole s právem státní zkoušky ve Volyni.


Dovolte mi první otázku. Proč jste si vybrala zrovna Českou republiku?
Vybrala jsem si Čechy hlavně z toho důvodu, že už během mého studia jsem se v roce 2012 díky vzdělávacímu programu Erasmus dostala do České republiky. Bylo to tehdy na půl roku, kdy jsem studovala na Karlově univerzitě v Praze. Velmi mě zaujala místní architektura a toužila jsem tuto zemi procestovat. Navíc už jsem tu v minulosti byla, takže už jsem věděla do čeho jdu a znala jsem i pár slovíček. To je jeden z důvodů, proč jsem tady.


Takže na začátku školního roku jste poprvé přijela do jižních Čech. Jak se vám tady líbí?
Je to naprosto úžasné a já si pobyt tady velice užívám. Oproti mému předchozímu pobytu v Praze, což je celkem velké město, je tady spousta vesniček a malých měst, které mají úplně jinou atmosféru. Celkově je tady všechno dost jiné než v Americe. Přeci jen historie vaší země je mnohonásobně delší, než té mojí. Samozřejmě, že Praha má také obrovské kouzlo, především svojí architekturou. Ale tady je všechno takové mnohem blíž přírodě.


Cestujete po okolí?
Ano. Já miluji cestování a objevování nových míst. Byla jsem se podívat na zámku Hluboká nebo na Šumavě. Často také jezdím do Prahy za kamarády, které jsem poznala při studiu.


Zatím jste tady půl roku a ještě půl roku vás čeká. Jaký je váš nejlepší pocit z toho, co jste tu zažila?
Velmi mě baví čas strávený tady ve škole se studenty. Ať už o hodinách nebo po vyučování. Vytvořili jsme si se studenty takový „coffe club" v restauraci Pod radnicí, kde se pravidelně dvakrát v týdnu po vyučování scházíme a bavíme se o všem možném. Protože rozhovory probíhají v angličtině, je to myslím pro studenty celkem přínosné. A pro mě také, protože mám možnost dozvědět se více o vaší zemi a kultuře. Také se snažím učit alespoň trochu česky.


Co vás ve vaší práci nejvíce naplňuje?
Do ciziny jsem se prvně vypravila kvůli cestování, protože mě baví objevovat nová místa. A mám veliké štěstí, že mým rodným jazykem je zrovna angličtina. Takže mě velmi baví pomáhat jiným lidem se tento jazyk učit. A nejvíce mě naplňuje možnost poznávat nové lidi z různých zemí a odlišných kultur, komunikovat s nimi a sama se od nich učit jejich poznatky a vědomosti.


Jak jste říkala, tak už jste stihla navštívit mnoho míst v České Republice. Kde se vám líbilo nejvíc?
Nedávno jsem se byla podívat v Kutné Hoře. Je to překrásné středověké město, které má opravdu co říct. Velice mě zaujala místní kostnice nebo katedrála svaté Barbory. Také prohlídka středověkého dolu na stříbro byla velmi zajímavá.


Říkala jste, že velmi ráda cestujete. Jaké země jste kromě České republiky stihla navštívit?
Pracovně jsem byla ještě v Číně, kde jsem dva roky učila angličtinu a sama se naučila i trochu čínsky. Ale kromě České republiky a Číny jsem ještě stihla navštívit Mexiko, Jižní Koreu, Laos, Vietnam, Austrálii, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Francii, Německo, Španělsko, Švýcarsko a Irsko.


Tak to není zrovna málo. Ve které zemi se vám líbilo nejvíc?
Jednoznačně Laos. Velmi mě zaujalo, že všechno je tam čistě lokální. Nenajdete tam Starbucks ani KFC. A to je v dnešní době velmi ojedinělé. Kromě toho je tam překrásná džungle a plno buddhistických památek.


Máte nějaké motto?
Ano, mám. „Nikdy nežádej to, co nemůžeš dostat."

Autor: Jakub Vacík

18.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Stále stejná písnička v podání Katovic: neproměněné šance

Strakonicko - Fotbalisté Oseku utrpěli další debakl, Želči podlehli venku 0:5.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies