VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zpackaná bitva u Sudoměře: Žižka by na mapě prohrál

1.9.2016
SDÍLEJ:

Mohyla Jana Žižky. Foto: Foto: Deník/Petr Škotko

Sudoměř – Kdyby husitský hejtman Jan Žižka svedl bitvu podle mapky na ukazatelích kolem památníku Bitvy u Sudoměře poblíž jihočeských Ražic, prohrál by. Legenda a mapka totiž obsahuje několik nešťastných záměn, které z legendárního vojevůdce dělají troubu a matou desetitisíce návštěvníků, co sem každý rok zavítají.


Upozornil na to český spisovatel válečných románů Vratislav Vyhlídka, který při návštěvě místa musel pár zmatených výletníků osobně navést na hráz, kde bitva proběhla. „Samozřejmě je to úsměvná záležitost, kdy záměnou dvou značek a jednou další chybou v legendě udělal podle ukazatele Žižka několik strašlivých taktických chyb a odsoudil by tak své lidi k záhubě. První větší vítězství husitských vojsk nad železnými pány by tak skončilo právě opačně – vyznavači kalicha by byli zmasakrováni a dějiny jednoho z největších období našeho národa by pokračovaly naprosto odlišně," uvedl spisovatel, který však druhým dechem vyzdvihl dokonalou čistotu a krásu krajiny na chráněném území kolem památníku. „Je ale s podivem, že si těchto chyb nikdo nevšiml. Vždyť jde o místo, kam každý rok zavítají desetitisíce lidí, včetně politiků, fanoušků historie, příslušníků skupin historického šermu a pořádají se zde akce se zastoupením z řad dnešní husitské církve," dodal.

Mapka s legendou na ukazateli vychází zřejmě z taktické mapy bitvy, ovšem došlo k záměně místa, kde byla umístěna vozová hradba, se značkou označující směr protiútoku. Chybně je dále v legendě oblast účinného dostřelu tehdejších palných zbraní, protože jde ve skutečnosti o šipky značící pohyb královského vojska a strakonických křižáků.


Jak to bylo u Sudoměře? Na snímku je Vratislav Vyhlídka.  Sám spisovatel si této chyby povšiml ve chvíli, kdy zaznamenal, že většina návštěvníků se shromažďuje v místě památníku a nikdo není na hrázi mezi rybníky Markovec a Škaredý, kde ve skutečnosti vozová hradba stála. Pár turistů, kteří marně hledali místo boje, proto na tuto hráz dovedl osobně. Místo, kde stála vozová hradba, není totiž v krajině nijak označeno a návštěvníci památníku dorazí podle mapky v místa, kde vozová hradba nikdy nestála, případně věří, že šlo o místo, kde jsou teď sochy husitských bojovníků. „Kdyby býval Žižka postavil vozovou hradbu v místě, kde to je vyznačeno, mohl by být přesilou obklíčen a zdecimován. Navíc by mu těch jeho dvanáct válečných vozů nestačilo k tomu, aby zde na otevřeném prostranství sevřel hradbu, do níž by se mohlo vejít všech jeho čtyři sta lidí. Zřejmě by tak musel ponechat venku ženy a děti, ovšem ani jeho válečníci by nemohli posléze obstát soustředěnému útoku těžké rytířské jízdy z více směrů," vysvětlil spisovatel, jehož čtenáři letos vyzdvihli do TOP 10 autorů válečných románů na našem knižním trhu jako jediného Čecha mezi zahraničními autory. „Pokud by se poté Žižka navíc ještě pokusil provést protiútok proti nepřátelskému vojsku, které by s početní a kvalitativní převahou ve výzbroji bránilo úzkou šíji hráze, jak je vyznačeno, měla by bitva právě opačný průběh. Pokud tedy pomineme šipky, které na mapě naznačují, že Žižka měl k dispozici dělostřelecké systémy schopné vést kvůli lesnatému terénu nepřímou palbu na vzdálenost téměř kilometru – tzn. minomety, nebo houfnice alespoň z období první světové války, jimiž by byl schopen ostřelovat protivníka po celé ose jeho přiblížení do místa bitvy a rozprášit jej dříve, než mohl započít útok, nebo se dokonce k němu vůbec zformovat. To jsme již ale u vtipu z Černých baronů, kdy major Terazky žádal, aby měl husitský hejtman na malbě v ruce místo palcátu alespoň lehký kulomet," smál se spisovatel nad tím, co mapa naznačuje.

„Protože jsme Češi a máme smysl pro humor, tak se chybě, která dělá z našeho národního hrdiny Jana Žižky snad toho nejhoršího stratéga vůbec, dokážeme zasmát. Věřím, že dojde k opravě těch popisek v legendě na mapě a návštěvníkům doporučím, aby se řídili směrem, jakým se mohyla v podobě Žižky dívá. Právě tam je ona hráz, kde ke všemu došlo, přičemž socha se dívá rovněž částečně na rybník Škaredý, kde došlo k vítěznému protiútoku," poradil návštěvníkům, kteří se rozhodnou využít hezkého počasí na konci léta k výletu na bojiště u Sudoměře, spisovatel. „Na toto místo by správci památníku měli umístit i nějakou ceduli a ukázat sem šipkami, protože podobných hrází je v lokalitě hned několik a bez kompasu se ta pravá těžko určuje. Já sám, který tuto bitvu znám dobře, jsem se musel chvíli zorientovat, protože se mi jako člověku v krajině zdála příhodnější pro obranu hráz mezi rybníky Škaredým a Šilhavým. Většina turistů chce totiž stát přímo v místě, kde se věci odehrávaly. A tím není kopec s mohylou, který nemá pro průběh bitvy prakticky žádný význam – nanejvýš snad ten, že se z něj Žižka mohl před bojem rozhlédnout. Skutečné místo hrdinského odporu husitů je o pár desítek, nanejvýš stovek metrů dál, kam dojde málokdo. A ti hrdinové, co tu padli ve vítězném boji s přesilou, si jistě zaslouží, aby na ně návštěvníci památníku vzpomněli právě tam, kde padli. Byli to moc odvážní lidé," doplnil Vyhlídka, který patří mezi přímé potomky husitského hejtmana Viktorina Bočka z Kunštátu a velmi ho těší zájem výletníků o tuto éru historie a památník Bitvy u Sudoměře obzvlášť. Právě proto věří, že by místo mělo být jasně označeno, aby nedocházelo k pomýlením.

Chybná mapka. NEŠŤASTNÁ MAPKA.
Ta je v lokalitě mohyly nyní, ukazuje umístění vozové hradby mimo úzkou hráz v otevřeném prostoru. Naznačuje navíc, že Žižka se vrhl do protiútoku po hrázi a disponoval palnými zbraněmi, které dokázaly střílet na v té době fantastickou vzdálenost, tzn. po celé ose přiblížení protivníka. Tyto tři chyby lze napravit přelepením legendy.

Jak to bylo 25. března 1420 doopravdy? 
Ve skutečné bitvě u Sudoměře zaujala husitská vojska velmi silnou obrannou pozici právě na hrázi mezi rybníkem Markovec a vypuštěným rybníkem Škaredý. Mohli tak rozdělit své nepočetné válečné vozy, aby kryli úzký prostor vstupů na hráz pouze ve dvou směrech, protože nechráněná křídla jim dobře kryla voda, popřípadě bahno. První útok těžké jízdy proti vozům, k němuž došlo v podvečer 25. března 1420, ztroskotal, stejně jako druhý pokus železných pánů přebrodit se v těžkém brnění bahnem vypuštěného rybníka, kde je lehčeji vyzbrojení a pohyblivější husitští bojovníci zmasakrovali. Husitů bylo podle kronikářů 400 duší (včetně žen a dětí), počty katolických protivníků se pohybují střídavě mezi sedmi sty, dvěma tisíci, až po 5000. Šlo přitom pouze o jízdu s kvalitní výzbrojí. Husité měli jen 12 válečných vozů a devět jízdních koní. Bitva tehdy skončila těžkými ztrátami pro obě strany, ovšem katolické straně se nepodařilo znemožnit husitům, cestujícím z Plzně, dosáhnout bezpečí Tábora, což byl jejich strategický cíl. Husitské války tak pod vedením legendárního Jana Žižky mohly dál pokračovat.

Správná mapka.JAK TENKRÁT STÁLI?
Správná pozice vozové hradby na taktickém schématu bitvy u Sudoměře z 25. března 1420. Je evidentní, že tvůrci nové mapy u památníku vycházeli z těchto dat, ovšem nevšimli si, že šipky pro účinný dostřel vycházejí přímo z místa vozové hradby a jsou dlouhé nanejvýš v řádu desítek metrů.

Autor: Redakce

1.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Telefonování v zahraničí (ilustrační snímek)
9

Máte nevyžádaný hovor ze zahraničí? Nevolejte zpět, jde o podvod

Český Krumlov. Ilustrační foto

Vstup do Krumlova se platit nebude

Jiří Hochman v evropském souboji prorazil u neodborné poroty

Boloň - Máme první krátkou zprávu o cestě Jiřího Hochmana z Tábora na evropský trůn v přípravě zmrzliny.

Vykoupí stát vepřín? Jednání stále pokračují

Lety - Nedávný archeologický výzkum lokality shromažďovacího romského tábora v Letech upřesnil jeho polohu. Připomněl však také otázku, co s vepřínem.

Pergola ve sportovním areálu už vyrostla

Čejetice - S tím, aby se v obci zalíbilo nejen domácím, ale i turistům, to v Čejeticích myslí vážně.

Co připravila na srpen Šmidingerova knihovna

Strakonice - Ve vstupní hale Šmidingerovy knihovny začíná 2. srpna vzpomínková výstava na strakonického básníka Dalibora Peška Hledám pevný bod.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení