Na severu SRN už kvůli ní museli zrušit celé pastviny. V Dolním Bavorsku se rozmnožila až v posledních letech a ještě tu není celoplošným problémem. „Není to snad ještě tak zlé jako v Horním Bavorsku, ale ,Jakubův kříž´ je i u nás na postupu," říká Josef Freundorfer z úřadu zemědělství a výživy v Deggendorfu. Starček se objevil na více plochách nejvíc právě v tomto okrese, našel se i u Landshutu. „Silně to dopadá na chovatele koní, protože pro koně je tato rostlina absolutně jedovatá," dodává Freundorfer. Explozivním šířením v posledních letech jsou znepokojeni i včelaři. „Je velmi těžké něco proti starčeku dělat," míní Gudrun Furtnerová z Burghausenu, chovatelka koní a vášnivá amatérská botanička.
Starček je podobný třezalce tečkované, která má na rozdíl od jeho třinácti lístků v květu jen pět – a hlavně není jedovatá, ale naopak léčivá. Zato „Jakubova kříže" by se lidé rozhodně neměli ani dotýkat, i přes pokožku mohou do těla proniknout alkaloidy škodící játrům. „Nejen květy, ale celá rostlina je velmi jedovatá," opakuje Furtnerová. Smrtelnou dávkou například pro 350 kilogramů těžkého islandského koně jsou dvě až čtyři kilogramy této rostliny. Často se dostává do sena. Dospělé rostliny mají až 150 000 semen a razantně se množí.

Šumaváci měli sraz v Pasově.Odsunutí měli sraz

Svaz Šumaváků (Böhmerwaldbund) měl třídenní setkání ve svém patronátním městě Pasově, napsal deník PNP. Mottem 28. ročníku celoněmeckého srazu byla „Lidská práva bez hranic". Jak řekl předseda Ingo Haas, je to heslo nejvýš aktuální vzhledem k tomu, že momentálně je ve světě asi 55 milionů lidí na útěku.
„Vyhnancům jde o smíření v duších a srdcích, jen v tom nejmenším počtu případů o materiální odškodnění," řekl mluvčí poslaneckého klubu SPD v bavorském sněmu Volkmar Halbleib. Ve slavnostní řeči vyzdvihl roli „Šumaváků" jako stavitelů mostů, uvedl list. „Vyhnání bylo a je jednoznačně neprávem, zdůraznil, ale jedním dechem dodal, že neprávo nemůže ospravedlnit a narovnat neprávo. Nesmí být zapomenuto, co udělali Němci Čechům, řekl a vyzýval k poučení se z dějin. Při závěrečném shromáždění v Hale tří zemí volal po vzájemných setkáních jako alfě a omeze dobrého sousedství," píše PNP.
Tématiku a požadavky vyhnanců sociálnědemokratický politik v žádném případě neoznačuje jako muzeální či jako „příběhy včerejška a předvčerejška", jak často slýchává sedmdesát let poté, dodává deník. „Naopak – vyhnanci jsou první, kdo podal ruku ve směru k Čechům," řekl Haas a poznamenal, že stále ctí a opatruje truhlík věcí, s nímž jeho matka opouštěla starou vlast.

Takhle jeli osm hodin…42 lidí v dodávce

Policie zastavila v dolnorakouském Rannersdorfu na oznámení dalšího účastníka dopravy o autě „kličkujícím" po silnici dodávku s bulharskými značkami, v jejímž úložném prostoru o 6,5 metru čtverečního cestovalo 42 Afghánců a Syřanů včetně dětí. Ze srbsko-maďarské hranice je vezl osm hodin nonstop 37letý Rumun. Do prostoru nebyl jediný přívod vzduchu, dveře byly uzavřeny zvenčí. „Během jízdy nestavěli, aby se vyhnuli případné kontrole. Tělesné potřeby vykonávali ve vozidle," sdělila policie. Běženci byli v žalostném stavu, někteří jevili známky dehydratace, další měli potíže s krevním oběhem.

Vojenské stráže beze zbraně?

Podle plánů hornorakouského vojenského velitelství mají od 3. srpna sloužit na branách kasáren místo ostrahy hlídači beze zbraně a s menšími pravomocemi vůči posádce i návštěvníkům. Zbraň mají nosit jen důstojníci v denní směně. Vojáci základní služby by prý měli být smysluplněji využiti a branná služba tak být atraktivnější, píší OÖN. Kritici v tom vidí masivní ohrožení bezpečnosti zejména u ostrahy letiště Hörsching.

Paní Anna je nejstarší v Linci.Nejstarší sousedka

Anna Wiesmayrová oslavila 107. narozeniny a je tak nejstarší občankou Lince. Nyní je v seniorském centru Kleinmünchen, ale až do svých 99 let žila zcela samostatně. Ještě dnes se v domově pohybuje „po svých", s rolátorem. Pravidelně ji navštěvují syn a vnučky. Ve svém pokoji sleduje televizní zprávy, denní události ji stále zajímají. Pracovnicím domova často vypráví historky ze života, například o jejím včelaření. Na snímku je s místostarostkou Karin Hörzingovou.
Aktuálně má v Linci stálé bydliště 44 lidí starších 100 let. Z toho je 35 žen. V roce 1986 tu žili jen dva století.

Lidé stopli elektrárnu

Na Osseru v Bavorském lese chtěli investoři postavit přečerpávací elektrárnu nákladem více než 100 milionů eur. Záměr ale odmítlo místní referendum obce Cham, v němž se proti stavbě vyslovilo 84,91 procenta obyvatel (1485). Pro bylo jen 14,87 procenta (260 lidí). Řezenské biskupství následně odvolalo svůj souhlas s prodejem svých pozemků pro tuto stavbu, takže projekt je silně ohrožen. Diecézní ekonom Alois Sattler k tomu prohlásil: „Bylo a je pro nás důležité, co si občané v místě přejí." Jednoznačný výsledek referenda bude církev respektovat.