„S jedním takovým měl Sedlmeier příležitost projet Himalájemi na severu Indie. Dokonce ,prvovýstup´ se mu při tom povedl,“ píše PNP.

Z Indie vyrazila expedice k vrcholům 11. července. Mířila na Manali a Leh přes dva vysokohorské průsmyky – jako první Rothang se 3878 metry na jedné z nejnebezpečnějších horských silnic na světě. Jejich traktory umějí ve špičce i 35 km/h, ale podle Sedlmeiera potřebovali na 40 kilometrů třeba i pět hodin. Protože benzínové pumpy jsou od sebe až 300 kilometrů, museli s sebou vézt dostatečnou zásobu pohonných hmot.

Po pěti dnech zvládli průsmyk všichni a dosáhli údolí Indu, obklopeného majestátní kulisou vrcholů vysokých 6000 až 7000 metrů. Největší výzva ale lidi a stroje teprve čekala – nejvýše ležící průjezdný průsmyk na světě, Khardung La (5600 m) v trojmezí Pákistánu, Číny a Indie. Poprvé tudy projely traktory, dodává PNP.

Landshut se vrací

Ve Friedrichshafenu na Bodamském jezeře přistálo v sobotu nákladní letadlo z Brazílie s díly rozebraného letounu Lufthansy „Landshut“. Ten byl v říjnu před 40 lety unesen teroristy spojenými s RAF. Zbytek má dopravit další letadlo ve středu. Landshut bude renovován a vystaven v muzeu Dornieru. Jak náš list opakovaně informoval, 18. října 1997 osvobodila unesené cestující a posádku v somálském Mogadišu zvláštní přepadová jednotka GSG-9. Letadlo pak skončilo na leteckém hřbitově v brazilské Fortaleze.

Nařčení holubáři

K dlouhému letu.Zdroj: Deník/repro PNP

Organizace ochrany zvířat PETA osočila v tiskové zprávě chovatele za pořádání soutěží poštovních holubů. Ty podle ní odporují zákonu na ochranu zvířat, protože se při nich vědomě počítá se smrtí mnoha ptáků, zaznamenala PNP. Při těchto závodech jde o jejich výkonnost, jejich blaho nehraje žádnou roli. Mnoho holubů hyne z vyčerpání, hladu a dehydratace, říká se ve sdělení.

Pasovský list připomíná pravidla těchto soutěží. Holubi jednotlivých chovatelů jsou transportováni do místa konání společně nákladním autem a pak společně vypuštěni. Ten, který se nejdřív vrátí do domovského holubníku, a ten, který uletí největší vzdálenost, se stávají vítězi.

PETA tvrdí, že aby holuby povzbudili k návratu, oddělují je chovatelé vědomě od jejich partnerů nebo mladých. Při některých evropských soutěžích prý až 90 procent holubů nenajde cestu domů a ocitnou se „jako bezdomovci na ulicích cizích měst“. Nepodají-li očekávaný výkon, bývají svými chovateli „často bez omámení usmrceni povytažením krku a otočením hlavy“.

V PNP to chovatelé označili za „nehorázné výtky“

Mario Allmannsberger z Thyrnau, předseda pasovské jednoty holubářů, říká, že holubi už 40 nebo 50 let nejsou oddělováni od mladých. Podle pohlaví ano, ale to k jejich ochraně, protože v sezoně holubi musejí být špičkově fit a březost by pro holubice byla příliš namáhavá. S dalším chovatelem Andreasem Seidlem se shodují, že „jak je to obvyklé u chovu nebo u užitkových zvířat“, jsou k chovu neschopná zvířata „vyřazena“. Pro holuby to často znamená smrt, což PETA kritizuje. Praxe zakroucení krkem už ale prý dávno není běžná - „ptákům je hlava useknuta, což znamená rychlou a bezbolestnou smrt“. Seidl v PNP dodává, že mají svá zvířata rádi, ale že „tak to zkrátka v chovu chodí“… PETA z těchto výroků ovšem uzavírá přiznání chovatelů, že usmrcují holuby, kteří už nejsou užiteční pro jejich hobby. Podle ochranářů je to potvrzení jejich bezohlednosti, porušování jakékoliv morální hodnoty.

Ztráty při soutěžních letech jsou podle Seidla bohužel hořkou realitou, ale to prý způsobují draví ptáci, kteří holuby na cestě domů strhávají. I to patří k přírodě, ale problémem je, že od vyššího stupně ochrany druhů, kterého se dravcům dostalo v roce 1970, těchto lovců silně přibylo.

Christoph Schulte ze Svazu německých chovatelů poštovních holubů v Essenu uvádí, že poštovní holubi jsou výkonnostními sportovci, kterým se chovatelé snaží připravit takové pohodlí a pohodu, aby se zase rádi vraceli domů. „Bohužel je image tohoto sportu dnes trošku ,zaprášená´- mladým lidem chybí pochopení pro hobby tak moc náročné na čas,“ dodává.

PETA tyto námitky neuznává. V odpovědi na ně mj. uvedla: „Vzhledem k často vysokým ztrátám je už dopravování holubů k velmi vzdáleným místům vypouštění jen proto, aby se chovatelé mohli měřit v soutěži, zavrženíhodné a je týráním zvířat.“

Kokain mezi banány

Pracovník supermarketu v Kiefersfeldenu (okr. Rosenheim) v pátek v sedm hodin ráno zpozoroval při vykládce zboží v bednách banánů zvláštní hnědé balíčky a vyrozuměl policii. Ta zjistila, že zásilka je naplněna kokainem, a našla jej i v dalších supermarketech v Horním i Dolním Bavorsku a v severním Švábsku, píše PNP. Do večera odhalila v Bavorsku balíčky kokainu v celkové váze přinejmenším 100 kilogramů. Mluvčí zemské kriminálky potvrdil deníku, že se droga našla i v pasovské prodejně. „Momentálně se zvažuje, zda by neměly být kontrolovány všechny bedny s banány ve všech bavorských supermarketech,“ uvedla PNP 22. září po poledni ve svém onlinovém vydání.

Závidí Čechům a Němcům

Sousedské duely mají vždycky zvláštní brizanci, píše linecký deník Volksblatt. „Hospodářsky teď stojí konkurenti Německo a Česko ve srovnání s Rakouskem podle dat Evropské komise v mnoha oblastech lépe,“ uvádí a zmiňuje například trh práce – Česko má se 2,9 procenta a Německo se 3,7 v evropském srovnání nejnižší nezaměstnanost. V Rakousku je 5,4 procenta, v EU v průměru 7,7.

Také „finančně-politický duel“ vyznívá pro sousedy – zatím co Česko i Německo od roku 2016 vykazují rozpočtové přebytky ve všech čtvrtletích, Rakousko jej dosáhlo jen v prvním kvartálu 2017, jinak je mínusové. Obdobně je tomu u státního dluhu – v ČR představuje 39,9 procenta hrubého domácího produktu, v Německu 66,9 procenta, a v obou zemích je tendence dále klesající. V Rakousku je dluh 82,6 procenta HDP.

Jablečník bylinou roku

Jablečník neboli andorn.Zdroj: Denk/repro PNP

Jablečník obecný (Marrubium vulgare) z čeledi hluchavkovitých se německy jmenuje Andorn. Dříve byl užíván při žaludečních obtížích a při nachlazení a podle Johannese Gottfrieda Mayera z Institutu dějin lékařství ve Würzburgu je už asi 2000 let součástí evropské medicíny. Jeho účinné látky lze dnes nalézt jen ve dvou lécích proti nemocem z nachlazení a z našich sousedů prý už málokdo ví, že je léčivý, píše PNP. Změnit to chce pracovní skupina Univerzity ve Würzburgu a andorn zvolila léčivou rostlinou roku 2018. „Andorn může pěstovat každý ve své zahradě. Na slunečném místě roste prima,“ říká dr. Mayer.

Z usušených listů jablečníku mohou být podle něho vařeny čaje, které pomáhají při zažívacích potížích a onemocněních dýchacích cest. Hořké látky, které obsahuje, podporují tvorbu žluči, což pomáhá při trávení tučných jídel. Kvůli hořké chuti doporučuje Mayer vařit čaje ještě s jinými bylinami, aby byl chutnější.

Každoročním vyhlašováním léčivé rostliny roku chce würzburská univerzita vrátit silněji do povědomí význam bylin jako účinné medicíny. Naposledy to byly oves setý a lichořeřišnice, dodává PNP.