Okresní hejtman Sebastian Gruber uvedl, že první kontakty s Třeboní jsou velmi dobré, město má o projekty zájem. Idea partnerství se zrodila spíše náhodně a v průběhu minulých dvou let. Téma otevřela zaměstnankyně freyungského okresního úřadu, která pochází z Třeboně. Následovaly různá, byť ještě neformální, setkání a návštěvy. Tak například už v roce 2015 navštívila Třeboň poprvé národopisná skupina okresu Freyung, uvádí pasovský list. Loni byli zástupci dolnobavorského okresu v Třeboni na folklorních slavnostech. „Také jiné skupiny a delegace si jihočeské město prohlížely a zase naopak různé skupiny z Třeboně a okolí byly zastoupeny při akcích ve Freyungu-Grafenau. Letos pak se konal přeshraniční mládežnický fotbalový turnaj. Nyní by partnerství mělo dostat oficiální charakter,“ uzavírá list.

Sousedům se urodilo

Veskrze uspokojivě dopadla letošní sklizeň obilí, ovoce a zeleniny v Horních Rakousích, píše deník OÖN. Obavy z velkých výpadků v důsledku sucha nebo pozdních mrazíků se na rozdíl od východu Rakouska v této zemi nepotvrdily.

Hornorakouští zemědělci sklidili 800 000 tun obilí, o tři procenta víc než v pětiletém průměru. Je to daleko lepší než bilance celého Rakouska, kde letošní úroda leží 13 procent pod pětiletým průměrem a 25 procent pod loňským výsledkem, cituje list prezidenta zemské Agrární komory Franze Reiseckera.

V zemi jsou ovšem enormní rozdíly. V prvním pololetí pršelo například v okrese Perg o 44 procent méně než v dlouholetém průměru, zemědělci tu mají podobně jako v částech okresu Braunau a v celém východním Mühlviertlu problémy s krmivem. „Mnozí se už rozloučili s kravami, protože by museli nakupovat příliš krmení,“ uvádějí OÖN.

Pozdní jarní mrazíky způsobily u kultur jako jablek maximálně 20procentní ztráty proti jiným letům. Obzvlášť producenty potěšila po loňském totálním výpadku úroda meruněk. Sklidili i dost jahod a třešní. „Mimořádně dobře šel salát, což k radosti spotřebitelů udrželo ceny nízko,“ dodává linecký list.

Chtějí šestý týden dovolené

Zaměstnanecká komora Horních Rakous „pohnala“ před Evropský soudní dvůr žalobu podnikové rady termálních lázní Bad Schallerbach. „Pracuje tam řada Němců, Maďarů a Slovinců, kteří jsou znevýhodněni oproti rakouským kolegům, protože kvůli předchozím zaměstnáním v jiných zemích Evropské unie nesplňuji podmínky pro získání šestého týdne dovolené,“ píší OÖN. „Ten náleží v Rakousku jen těm, kteří jsou zaměstnáni 25 let u stejného zaměstnavatele. Zaměstnanecká komora v tom spatřuje diskriminaci.“

List připomíná, že první instance v tom žádnou diskriminaci neviděla, druhá připustila, že by o ni mohlo jít, ale že je ospravedlnitelná věrností podniku. Rakouský Nejvyšší soud nyní rozhodl, že na národní rovině v této věci není možné přijmout žádné rozhodnutí, a požádal Evropský dvůr o předběžné rozhodnutí otázky: Je svoboda volby místa pobytu občana porušena tím, že ačkoliv vykáže 25 let zaměstnání, ale ne u stejného rakouského zaměstnavatele, dostane jen pět týdnů dovolené za rok, zatím co jeho kolega se stejným počtem roků odpracovaných stále ve stejném podniku má nárok na šesitýdenní volno? - Až do zodpovězení této otázky zůstal případ „spát“ ve Vídni.

Soud ve Štrasburku vyzval obě strany k písemnému stanovisku. Pak bude pozván každý členský stát EU, aby se příslušným ministerstvem k jednání připojil a písemně se vyjádřil. Za rok by se pak mohlo konat ústní projednání žaloby, za další tři měsíce zaznít závěrečný návrh generálního návladního a pak nejdřív za čtvrt roku padnout rozhodnutí, popisují OÖN.

Průměr – šest stěhování

Rakušané se za život průměrně šestkrát přestěhují, uvedly OÖN s odvoláním na online průzkum, jehož výsledky zveřejnil ve středu ImmobilienScout24. Pro dvě třetiny dotazovaných směl být nový domicil maximálně sto kilometrů vzdálený – čtvrtina zůstala v sousedství nebo ve stejné čtvrti, třetina se přesunula maximálně o 50 kilometrů dál. Každý desátý uvedl, že bydliště změnil jen jednou. V průměru se každý přestěhoval už čtyřikrát, ti starší 50 let pětkrát, a lidé odhadují, že během života změní adresu tak šestkrát.

Nejvíc připoutaní k domovu se jevili občané Tyrolska a Vorarlberska – 78 % hledalo novou střechu nad hlavou opět ve své spolkové zemi. Jako věrní své „hroudě“ se projevili i Hornorakušané (71 % by nechtělo nikam jinam) a Korutanci (79 %).

Prodlužují si prázdniny

„Mnohé rodiny chtějí letět na dovolenou dřív, než začnou prázdniny, protože letenky jsou pak daleko levnější,“ píše pasovská PNP. „V zájmu školáků to ale není.“

Z Norimberka odletělo letos už 220 rodin před prázdninami, které v Bavorsku začínají až 31. července, aniž by mohly předložit svolení školy. Je to víc než loni. „Rodiče jsou stále drzejší,“ říká Bert Rauenbusch z norimberské policie.

Také v Mnichově roste počet pokut za nepřítomnost žáka ve škole. V roce 2014 jich bylo uděleno 1962, loni už 2375. Vzetí žáka ze školy bez naléhavých osobních důvodů může rodiče stát 500 až 1000 eur. Jako naléhavý důvod list uvádí například pohřeb člena rodiny – pak rodiče mohou požádat o uvolnění dítěte.

Rauenbusch říká, že takový „únos“ před prázdninami se rodině nevyplatí ani při nižší ceně letenek. Při pasové kontrole na letišti policie sleduje také to, zda děti školou povinné nemusejí v daném termínu být vlastně ve škole. Kontrolováno je to ale jen při letech mimo schengenský prostor. Skutečný počet „předprázdninových“ letů s dětmi z Norimberka je tedy zřejmě větší než oněch 220.

Týral koně dronem

V Untermosenu u Riederingu (okr. Rosenheim) „honil“ dosud neznámý pachatel koně a jezdce kvadrokopterem, dronem se čtyřmi rotory, napsala PNP.

Nejprve dostal majitel koně umístěného na louce v Untermosenu zprávu, že se kůň zranil: z nejprve neznámých důvodů rozrazil oplocení výběhu a při tom zůstal viset zadníma nohama mezi dvěma trámky. K jeho uvolnění musely být kůly odstraněny. V průběhu dne byl zjištěn důvod jankovitého chování zvířete. „Třikrát pozorovalo více jezdců dron, jak těsně nalétával na koně a polekaná zvířata honil po louce,“ popisuje list. „Dokonce tísnil i koně a jezdkyni, která na něm seděla, takže měla plno práce zvíře zvládnout. Místo, z něhož dron startoval a kde přistával, zjištěno nebylo. Mělo jít o černý, 60-80 centimetrů velký kvadrokopter.“ Policie hledá svědky události.

Každý dvacátý dělá v hotelu

Každý dvacátý zaměstnanec v Bavorsku pracuje podle údajů branže v nějakém hotelu nebo gastronomickém podniku, téměř desetina učňů se učí tomuto povolání, napsala PNP a citovala prezidentku Bavorského svazu hotelů a restaurací Angelu Inselkammerovou: „Hotelnictví a gastronomie jsou momentálně motorem hospodářství regionu, garantem pozitivního rozvoje venkova.“ Inselkammerová vyzvala politiky, aby lépe podporovali často velmi drobně strukturované, rodinně vedené pohostinství.