Afghánec Suleiman S. (24) byl ve své vlasti nějaký čas taxikářem. V tyto dny vyráží s kleštěmi na zvedání odpadků, koštětem, lopatou a odpadkovým košem denně uklízet trasu od Staré radnice přes Hlavní náměstí, Schmidovu bránu a Landstrasse včetně City.-parku, Schillerův park a Lidové zahrady. Tam se otočí a stejnou cestou se vrací, jen před Schmidovou bránou odbočí na Promenádu. Dál čistí park u Landhausu, Staré město a z náměstí vyjde k dalšímu kolu. V protisměru zametá centrum další uchazeč o azyl.
Každý takto udělá za den pět okruhů. Po týdnu je vystřídá jiný tým běženců, píší OÖN.
Jsou prvními uprchlíky, kteří v Linci dostali takový úkol. Ne od veřejných orgánů, ale od Caritas, která je organizátorkou akce a azylanty k úklidu vyhledává pro oddělení městské zeleně a údržbu ulic. Za práce dostávají pět eur na hodinu. Vlastně ve svém postavení nesmějí ani uklízet, ale umožnil jim to místostarosta Bernhard Baier (VP), podle něhož se tak uchazeči o azyl mohou smyslplným zaměstnáním zařadit do společnosti.
Linečtí Svobodní projekt kritizují jako alibistickou akci. Potenciální „zdánliví" uchazeči o azyl ji mohou zkoušet využít k tomu, aby v azylovém řízení byli přednostně vyřizováni. „Místo žadatelů by takto měli být nasazeni už lidé s uděleným právem pobytu," říká šéf frakce FP v zastupitelstvu města Günther Kleinhanns.
OÖN závěrem dodávají, že s čím v Linci právě začali, je v dalších městech už nějakou dobu běžné – podle kanceláře zemského rady pro migraci Rudiho Anschobera (Zelení) vykonává v Horních Rakousích obecně prospěšné práce na 300 běženců, například v Grünau, Scharnsteinu, Freistadtu, Wolfseggu a Steyru.

Zavedou podzimní prázdniny?

Podle zemské ministryně pro rodinu Sophie Karmasinové by měly letní prázdniny zůstat nadále devítitýdenní, ale chtěla by kromě nich zavést v celostátním jednotném termínu, od 26. října do 2. listopadu, ještě prázdniny podzimní, píše linecký Volksblatt.
Toto týdenní volno je prakticky možné už teď, ale jen tehdy, když školy přesunou dny tzv. autonomního volna, o němž rozhodují ve své pravomoci, do jednoho bloku. V rodinách s více dětmi v různých formách vzdělávání na více místech může tato libovůle způsobovat problémy. Karmasinová chce proto fixní, plánovaný a spolehlivě daný týden podzimních prázdnin. O zbývajícím jednom či dvou „autonomních" dnech volna by dál mohly rozhodovat jednotlivé školy samostatně.
„Potřebujeme reformu prázdnin, která se bude orientovat na potřeby dětí," říká ministryně. Podzim je podle ní pro školáky velmi náročným obdobím bez předem dané pauzy, které může vést k jejich přetížení až k „vyhořelosti". Opírá se o poznatky psycholožky vzdělání Christiane Spielové a o výsledky průzkumu, podle něhož 80 procent žáků a 86 procent rodičů označuje podzimní výuku za velmi namáhavou. Stejný počet dotazovaných podporuje zavedení generálních podzimních prázdnin.
Spolková ministryně školství Sonja Hammerschmidová v reakci uvedla, že budoucnost autonomního volna určí přání partnerů školy. Při přípravě normy o této samostatné rozhodovací pravomoci jednotlivých škol se podle ní žáci, rodiče a učitelé vyslovili proti změnám. Pokud by se nyní tyto složky vyjádřily jinak, je ministryně připravena k diskusi.
Unie žáků model Karmasinové chválí. Je k němu aktuálně veden internetový průzkum na ferien.schuelervertretung.at.

Dolním Rakousům velí žena

Od středečního poledne má spolková země Dolní Rakousy v čele hejtmanku – při mimořádném zasedání zemského sněmu byla do této funkce zvolena 52 z 56 hlasů (zdrželi se Svobodní) Johanna Mikl-Leitnerová (ÖVP). Vystřídala Erwina Prölla (ÖVP), který úřad zastával 24,5 roku. Je teprve třetí rakouskou hejtmankou po Waltraud Klasnicové ve Štýrsku a Gabi Burgstallerové v Solnohradsku.

Insekty na rakouských talířích

„Kobylky, brouci a spol. na talíři – trend ke hmyzu jako potravině a lahůdce pro lidi zasáhl Rakousko," píší linecké OÖN. Na asijských tržnicích jsou na stáncích nabízeny fritované kobylky, cikády, nebo brouci jako něco k zakousnutí. Evropa se dlouhou dobu štítila hmyzu jako jídlu, ale teď je „trendy".
List rozvíjí, že mnoho zvířat je bezesporu svým vysokým obsahem živin, hlavně bílkovin, zdravých. Jako potravina ale tyto produkty musí být výslovně označeny za poživatelné a musí splňovat určitá bezpečnostní kritéria. Ministerstvo zdravotnictví s Veterinární univerzitou ve Vídni k tomu vypracovaly nové směrnice.
Jedlý hmyz byl v Evropské unii zařazen mezi tzv. nové potraviny, protože do rozhodného 15. května 1997 nebyl požíván v relevantním rozsahu. Z důvodu přechodného období by povolovací řízení k doložení jejich bezpečnosti muselo začít nejdříve se začátkem roku 2020. Proto bylo nutné pro už distribuovaný, jedlý hmyz stanovit jednoznačná pravidla, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Jejich přípravou pověřilo dva instituty Veterinární univerzity ve Vídni. Podle vypracovaných směrnic musí být poživatelné produkty z hmyzu jako takové označeny – na baleních mají být mj. návody ke způsobu zpracování. K zajištění mikrobiologické a toxikologické bezpečnosti musí být testovány na možné původce nemocí jako bakterie, viry a jedy. Dalším významným aspektem je možný potenciál způsobit alergie. Vědci dále uvažují o rozšíření směrnice o aspekty krmení a držení hmyzu.

Přou se o vodu z kohoutku

Herec Til Schweiger (Místo činu a další seriály) vlastní v Hamburku restaurant Barefood Deli. Místní noviny o něm napsaly, že jeho hosté musejí sáhnout hluboko do kapsy, když chtějí utišit žízeň – za litr vody z vodovodu tu účtují 4,20 eura. Jde tedy o „nejdražší vodu Hamburku", mínil list. Schweiger si vymohl uveřejnění „protivyjádření" na titulní stránce a Morgenpost je ve středu otiskl. Nikoliv ale bez dalšího „popíchnutí" hvězdy. Deník připojil sdělení: „Milý Tile Schweigere, máte pravdu. Neprodáváte ve svém restaurantu nejdražší vodu z vodovodu v Hamburku. Chcete jenom 4,20 eura za litr vody z kohoutku, která stojí pouze 0,4 centu." List pak ještě dodal, že po zprávě o ceně vody restaurant doplnil jídelní lístek alespoň o text Jemně filtrovaná hamburská pitná voda, a to už přece je nějaký pokrok, cituje pasovská PNP.

Proti „vyhrožování" lišce

Zvonkohra radnice v Limburgu hraje od úterka opět snad nejoblíbenější německou dětskou písničku o lišce, která ukradla husu. Koukej ji zase vrátit, nebo tě bude honit myslivec s flintou, a budeš mrtvá, stojí v textu. Milá liško, dej si říct, ty přece nejsi žádný zloděj! Ty nepotřebuješ husí pečínku, postačí ti myš, vychovávaly šelmu děti.
Město písničku v únoru dočasně škrtlo z repertoáru zvonkohry poté, kdy slova vadila „veganské" občance. Radnice chtěla kritičce přechodným vypuštěním tohoto útoku na zvířata udělat radost.
„Cenzura" vyvolala ostrou kritiku na vedení města, proti oné „vegetariánce z motivů ochrany zvířat" byly vedeny sexistické útoky. Veganská společnost Německa naopak mluvila o „empatickém gestu" Limburských. V úterý ale už zvonkohra v každém případě lišku zlodějku zase hrála.

Gingko jako památník

Před olympijským nákupním centrem v Mnichově ve středu vysadili „strom života", gingko, k památce na oběti útoku psychicky narušeného 18letého mladíka, který tu loni 22. července zabil devět lidí a pak se sám zastřelil, píše PNP. Deset metrů vysoký strom bude součástí budoucího pamětního místa na zelené ploše před centrem. Šest tun těžký a 35 let starý strom hledali organizátoři po celé Evropě, až jej našli v nizozemské stromové školce. Na místě bude obkroužen dva metry vysokým kruhem z polírované ušlechtilé oceli připomínajícím šperk s devíti kameny. Na vnitřní straně pásu budou jména a fotografie devíti obětí, část kruhu bude zapuštěna do země na znamení spojenectví a věčnosti, uvedl list.
Uspořádání památníku bylo zpracováno v úzké spolupráci s rodinami obětí. Primátor Mnichova Dieter Reiter chce místo s názvem „Vám" otevřít ve výroční den krveprolití.