Nevyhrál jen jedinou. Na posledním závodě v Písku mu vystavil stopku nepříjemný pád z prvního místa hned v úvodním kole. „Start se mi povedl, ale asi jsem ještě neměl optimálně zahřáté pneumatiky. Dal jsem z kopce moc plynu a dostal jsem highsider. Asi bych to zvedl a jel bych dál. Měl jsem ale závadu na motorce. Byla utržená přední brzda," popisuje svůj karambol.

Do druhé jízdy však nastoupil a stylem start – cíl ji ovládl. „Trošku pomlácený jsem byl, ale to se na závodech stává," jen mávne rukou.

Letošní sezona vychází Trávníčkovi až na zmíněný pád v Písku naprosto ideálně. „Přestože jsme se na sezonu nějak zvlášť nepřipravovali, tak nám to zatím klape. Funguje technika, pokaždé nám přálo i počasí a daří se mi i jezdecky. Zatím to klape," chválí si.

Ze závodu v Písku měl pilot z Vyškova trošku obavy. „Na Hradišti je pomalejší trať, na které se obtížně předjíždí. Opravdu hodně záleží na startu," konstatoval. „Trať je ze zatáčky do zatáčky. Pokud někdo jede optimální stopu, tak je problém ho předjet. Když někdo neudělá chybu, tak se překonává jen velice těžko."

Starty Trávníčkovi skutečně vycházely. Jako vítěz kvalifikace do obou finálových jízd vyrazil první, ale tu úvodní po pádu nedokončil.

Jako bývalému motokrosaři mu vyhovují terénní vložky, které jsou nedílnou součástí závodů v supermotu. „S motokrosem jsem začínal a jezdil jsem ho třináct let. V mládežnických kubaturách jsem si zkusil i mistrovství Evropy. Pro supermoto je právě motokros ideální průprava," je přesvědčen.

Motokrosu ale musel zanechat ze zdravotních důvodů. „Rostl jsem a každý týden jsme jezdili na závody. Tělo bylo ve vývoji a dostávalo docela zahulit. Navíc jsem měl úraz a záda hrozně trpěla. Po poradě s lékařem jsem motokrosu nechal a hledali jsme nějaký kompromis, kterým bylo právě supermoto," popisuje cestu ke své současné disciplíně.

Supermoto je pro bolavá záda mnohem milosrdnější než motokros. „Tam se jezdí pořád po rozbité trati. Supermoto se odehrává hlavně na asfaltu, takže bez nějakých otřesů. Namáhavé je to ale také. Jako každý vrcholový sport," podotkne. „Supermoto je zase o dost dražší motokros. Motorka je prototyp postavený přímo pro tyto závody. Spoustu věcí si na motorkách děláme sami, protože jinak by to bylo mnohokrát finančně náročnější. Vychytat si to všechno musíme sami. A celkem se nám to daří, protože naše Yamaha nás už hodně dlouho nezradila."

Získat titul mezinárodního mistra republiky je Trávníčkův cíl pro letošní sezonu. Velkého rivala má ale ve třetím jezdci současné klasifikace mistrovství světa Pavlu Kejmarovi.

Pětkrát ho letos dokázal porazit. Ale jednou po pádu nedojel do cíle, což ho stálo vedení v tabulce šampionátu. Na Kejmara ztrácí deset bodů. „Stačí jedna chybička a všechno je naopak," je si vědom.

S Pavlem Kejmarem měl před dvěma lety konflikt. Vzájemná kolize na závodě mistrovství republiky ve Vysokém Mýtě přinesla těžký pád. „Po něm jsem byl čtyři dny ochrnutý," vzpomíná Trávníček. „Hrozila mi až roční pauza. Už po měsíci jsem ale skočil zpátky na motorku. Přišel jsem však o domácí titul i o body ve světovém šampionátu, který jsem měl velmi dobře rozjetý. Zavřely se mi tak dveře na obou frontách. Všechny přípravy a finance, které do toho padly, přišly vniveč," zamrzí Trávníčka ještě teď při vzpomínce na dva roky starou záležitost.

Vztah s Pavlem Kejmarem nemá od tohoto konfliktu úplně idylický. „Stalo se to v posledním kole závodu mistrovství republiky, kde jsme bojovali o první místo. Prioritou ale v té bodě bylo mistrovství světa, takže až o tolik nešlo. Byl to velký pád. Moje motorka byla úplně na kaši. Materiální škoda obrovská, k tomu ten úraz. Bylo to tehdy zbytečně vyhrocené. Přitom mělo jít jen o přípravu na mistrovství světa. Rivalita zavládla v nesprávný čas. Ani jeden z nás nechtěl povolit," přiznává.

Přestože měl vážný úraz, na konec kariéry Trávníček nepomyslel. „Měl jsem otok bederního obratle, který tlačil na míchu a čtyři dny jsem necítil nohy. Ty čtyři dny byly strašně dlouhé, ale že bych skončil, o tom jsem nepřemýšlel. Na motorce závodím osmnáct let a je to součást mého života. Poprvé jsem byl závodit ve čtyřech letech. Adrenalin, který závody přinášejí, by mi strašně chyběl. Neuměl bych bez toho žít," usměje se.

Převaha nad Pavlem Kejmarem na domácích tratích vybízí Trávníčka, aby přemýšlel o svém návratu do mistrovství světa. Ten ale není na pořadu dne. „Jednou bych rád mistrovství světa znovu jel. Ale je to finančně i časově strašně nákladné. Přitom jezdí dost málo jezdců a sledovanost není velká. Nechce se nám tak velké peníze investovat. Momentálně o tom nepřemýšlíme. Baví mě jezdit mistrovství republiky. To nám v současné době bohatě stačí," ujistí.