VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Keys vstoupili do roku 2010 křtem cédéčka

Strakonicko – První akce Divadla Pod čarou v novém roce a hned křest cédéčka. A ne ledajaký. Začátkem ledna uvedla na světlo světa své nové album skupina Keys (Klíče).

9.5.2010
SDÍLEJ:

Keys - křtest cédéčka. Foto: Pavel Král

Band je zajímavý z několika důvodů: tvoří jej hned šest postav, vlastně každá žije jinde (Sedlice, Písek nebo Praha) a je zároveň multigenerační. Nejmladší – zpěvačce Nikole Vonáškové – do plnoletosti ještě nějaký čas chybí, druhý hlavní vokalista Vítek Fučík se řadí naopak mezi statné padesátníky.
Shodnou mají snad jen základnu, kterou je zázemí a zkušebna v Radobytcích u Mirotic. A taky lásku k tvrdší muzice. Aby nebylo svěcení nového kompaktního disku tuctovou záležitostí, nepřizvali si na něj „Kejsáci“ nikoho menšího, než filmového režiséra Bohdana Slámu. A také početnou skupinu svých věrných fandů, kteří tuhle partu provází už čtvrtým rokem. Hlavně ti vykoupili celou – pro tento koncert speciálně připravenou – nabídku několika desítek digitálních nosičů, pojmenovaných výmluvně Bůh je rock´n´roll, záhy po vystoupení. Nejen o křtu promluvil kytarista a kapelník Jaroslav „Yarda“ Pešek (47).

Když jsme spolu vedli rozhovor minule, jednalo se taky o křest cédéčka. Tenkrát ale ještě kapely Anonym–rock, kde jsi i zpíval. Proč ta změna dresu?

Zdá se to jako včera a vzpomínám na tu dobu s Anonymem rád. Měli jsme s klukama nějaký cíl, a když jsme ho dosáhli, pocítil jsem únavu a jakousi beznaděj. Neřekl bych, že jsem změnil dres, ale po odchodu z Anonymu mi v hlavě secvaklo. Stále jsem měl v paměti předchozí působení s Agarthou a chtěl jsem dělat trochu jinou muziku.

Ve své předchozí skupině jsi se kromě kytary držel zároveň i mikrofónu. Zpěv už tě v Keys nebavil?

Strašně špatně si pamatuji texty. To je celá záhada. A navíc můžu jenom hrát a větší pozornost věnovat kytaře. V tom je totiž obsaženo právě to, co chci dělat: muziku alá Agartha. Šlo o seskupení ještě před Anonym–rock. Muzika založená na kytarových rifech, trochu složitějších aranžích a také spojení různých prvků typu blues, bigbítu a hardrocku. Zpěv mě jinak baví, ale moc mi nejde (smích).

Nové album nese název Bůh je rock´n´roll, ale hardrocková tělesa bývají spojována spíš s pekelnými zástupci.

S touto otázkou se setkávám často a v podstatě nevím, jak bych odpověděl. Není to o tom, že bychom chodili do kostela a byli všichni silně věřící. Na jedné zahradní party, kde se mimo jiné jamuje blues, jsme si jednou po improvizaci řekli: To není možné! Kde se bere síla v tak jednoduchém blues a rock´n´rollu? To musí být Bůh! A nikdo to nedokázal vysvětlit. Pak jsem na další party napsal písničku Bůh je rock´n´roll a bylo.

Každé křtěné dítko musí mít svého kmotra, vaše cédéčko zkropil sám režisér Bohdan Sláma. Jak jste na něj přišli?

Jak všichni vědí, Bohdan Sláma natočil film Venkovský učitel, který se realizoval právě v Radobytcích. A my tam máme zkušebnu, tudíž jsme se dost často setkávali. A protože patří mezi lidi hudebně založené, nějak z toho vyplynulo naše přátelství. Vede k hudbě i své děti a spolu si občas také jen tak zahrajeme. Bohdan je prima chlap, a proto jsme ho požádali o kmotrovství. Neváhal ani vteřinu, ačkoliv je dost vytížený. Tímto mu ještě jednou děkujeme.

Sláma do svých snímků zařazuje i hudební motivy nebo dokonce písňové sekvence. Uslyšíme tedy v nějakém příštím i muziku Keys?

Já si netroufám říct, jestli jsme vůbec hodni takové pocty. Je jasné, že by to bylo prima, ale na české bigbítové scéně je tolik výborných interpretů a kapel. Rozhodně by muselo jít o skladbu, která ve filmu promluví o společném tématu.

Apropós, líbí se kapele jeho filmy?

No, určitě! O tom ani na okamžik nepochybuji. Jeho filmy ukazují běžné životy a silně vykreslují rysy jednotlivých představitelů. Myslím, že je to takový „grunt“ a každý si při sledování jeho tvorby může říct: tak to se mi také stalo! Mimochodem, pořádáme s Bohdanem taková setkání, kde si pouštíme zajímavé filmy. A nejen z jeho tvorby.

Hudba je věc jedna, druhou jsou texty, které o formaci také leccos prozradí. Dáváte si záležet, co v nich posluchači sdělíte?

To je právě asi nejdůležitější. Přímé sdělení lidem, co si myslíme. Nevěřím, že by se v textech neodrážel charakter kapely, když není přímo vyhraněný. Snažím se klást důraz na hudbu a k ní napsat vyvážený text, který něco sděluje. Není to ale vždy tak jednoduché. Někdy děláš hudbu na text a někdy naopak. Tohle téma ale není na rozhovor, ale na rozsáhlou studii.

Žánr, který hrajete, bývá někdy označován jako tancovačkový bigbít pro venkovské publikum. Má tahle odnož melodického heavy metalu alá osmdesátá léta dnes ještě vůbec nějakou perspektivu?

Odpovím stručně: ano. Nejsem zastáncem přílišného škatulkování. Důkazem, že žánr neumírá, je i naše vícegenerační kapela. Rozmanitost je kořením života a o hudbě to platí dvojnásob! Už dlouho sleduji hudební scénu a neodvažuji se někomu předvídat budoucnost. Nesmíme zapomínat, co se předpovídalo rock´n´rollu, punku, metalu. Všichni očekávali jejich brzký zánik. A jsou tady dodnes. Ale zpátky k otázce. Jsem z malého města, ale necítím se méněcenný. To samé chci říct o publiku. Naopak, tihle lidé jsou to pravé ořechové. Když jim však nabídneš špatnou muziku, tak tě jednoduše nepustí dál.

Máte se tedy jako více méně regionální záležitost ambici prosadit – a nejen koncertně – i mimo oblast středojižních Čech?

Ambice má každá kapela a když některá říká že ne, pak tomu nerozumím. Důležité je mít vlastní základnu, kam se můžeme kdykoliv vrátit. A právě středojižní Čechy jsou náš domov. Až kapela trochu dospěje, tak by měla zákonitě vyletět z hnízda. Komerce je morem muzikantů. Je potřeba si ujasnit priority. Buď budeš dělat hudbu pro peníze, anebo z lásky. Dost dobře se to nedá spojit.
Správná cesta je trnitější, a když k tomu budeš přistupovat s láskou, můžeš dojít i k té „neduchovní“ odměně. Abychom mohli hrát venku, musíme mít nejdříve podporu doma.
Dalším krokem je natočení a vydání cédéčka, kterým se pak dá prezentovat dál než jenom v domovišti a blízkém okolí. Do budoucna tedy počítáme s výjezdy na mnohé, i vzdálenější štace.

Pavel Král

9.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Katovice doma podlehly Čimelicím 0:1.
21

OBRAZEM: Katovice se opět střelecky neprosadily a doma prohrály

Blatenská radnice získala dotaci do cestovního ruchu ve městě.

Z dotace pořídili skatepark nebo kola

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Šumava - Následky bouřky z pátku na sobotu postihnou i návštěvníky Šumavy. Některé pěší a cyklistické trasy jsou dočasně nepřístupné.

OBRAZEM: Pocta Christianovi Battagliovi

Buzice - Na sedmdesát účastníků vyhlídkové jízdy s názvem Pocta Kristymu v sobotu 19. srpna vyjelo na trať, která pomyslně kopírovala také trasy nejen cyklo vyjížděk, ale také jeho života Christiana Battaglii.

Po stopách "Železného Kristy"

Buzice 18. srpna – Cyklistický závod na počest Christiana Battaglii v délce 65 km startuje v Buzicích. Druhý ročník závodu na počest známého bratronického šlechtice odstartuje v 10 hodin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení