Snímky vznikly v rámci projektu Člověk a víra, do kterého je zapojen i strakonický fotograf Michal Klečka. "Je o životě lidí, kteří mají Boha na prvním místě," říká.

Co nabízí zmíněná výstava návštěvníkům?
Náhled do života lidí, kteří mají ve svém životě Boha na prvním místě.

Můžete nám stručně představit projekt Člověk a víra?
Je to dobrovolný a neziskový projekt několika lidí, kteří se rozhodli předávat zkušenost víry a evangelia fotografií. Svým přístupem a nasazením získávají další a další příznivce. Což je vlastně podstata jejich prvotní myšlenky. Získat fotografií co nejvíce lidí pro Krista.

Má šanci obraz předat nějaké poselství v době, kdy jsme zaplaveni fotkami z mobilů apod.?
Jakýkoliv způsob předání evangelia a pozitivních hodnot má význam a šanci. Samozřejmě, jde jen o pojetí fotografie. Ústředním cílem projektu Člověk a Víra je předávat evangelium, tedy dobrou zprávu o životě a neději, prostřednictvím fotografie. A v dnešním světě, kdy jak říkáte, jsme zaplaveni fotkami, je o to důležitější nepolevit, ale naopak zlepšovat kvalitu a atraktivitu pořízených fotografií. A to nejen technickou kvalitou, ale i námětem.

Co je podmínkou pro lidi, kteří se chtějí zapojit? Musí být profesionální fotografové?
V žádném případě. Projekt Člověk a Víra přivítá každého člověka, který chce fotit a předávat tak svůj oheň. Zpočátku není důležité vybavení ale zapálení. Potřeba vybavení přichází až časem, po zjištění technických limitů různých fotoaparátů. A zkušenosti se v projektu Člověk a Víra získávají zdarma, což je v dnešní době téměř neuvěřitelné. Ale je to tak.

Kdo může tuto galerii fotografií na webových stránkách navštěvovat a prohlížet?
Kdokoliv, kdo se přihlásí.

Jaká specifika má fotografování v kostele?
Především jde o bohoslužbu a ne o nejlepší fotografii. Fotograf musí hodně slevit ze svých ambicí. Přizpůsobit se průběhu mše (nebo akce), co fotí a splynout s davem věřících. Ze své zkušenosti vím, že není možné zároveň fotit a být duchem vnímavý k obřadu. Je to pro mne smutná zkušenost, ale na druhou stranu vím, že konám službu pro svého bližního, který až se podívá na mou fotografii, řekne si: „To bylo ale krásné.“

Co vás přivedlo k tomuto koníčku?
Fotím od 15ti let, ne v kostele, ale jinak. K víře mě přivedl Bůh, má žena a přítel Jiří Čepl. Těmto osobám vděčím za to, jaký jsem dnes. K focení v projektu Člověk a Víra mě posunul náš dnešní farář Roman Dvořák. Zpočátku jsem váhal, ale po absolvování kurzu s panem Romanem Albrechtem (zakladatelem projektu) jsem odhodil všechen ostych, a začal sloužit Pánu tímto způsobem.

Vyjádřil byste pár slovy, čím vás fotografování obohacuje?
Mám stovky nových přátel, kteří bez problému poradí. Získávám denně nové zkušenosti. Zlepšuji kvalitu svých fotografií pro druhé. A co je pro mě nejdůležitější, jsem o krůček blíž Bohu. A tomu chci patřit.