Ne každý hokejový tým se může pyšnit medailistou z mistrovství světa. Hokejistka Tereza Vanišová ze Štěkně získala 
s českou reprezentací na mistrovství světa juniorek bronz, vyhrála mistrovství světa divize IA v Přerově a na podzim si zahraje v baráži proti Japonsku.

K tomu přidala stříbro z mistrovství České republiky se Slavií Praha. Sezonu začala v IHC Písek, ale po neshodách s trenéry zamířila na hostování do svého mateřského klubu, kde s hokejem začínala – do Strakonic.

Proč už nehrajete v Písku?
Bylo to složitější. Už jsem nevydržela to, jak se ke mně trenéři chovali. Jezdila jsem hodně na soustředění s ženskou reprezentací, a to se jim nelíbilo. Trenér Krupka mi dával od začátku najevo, že ženská hrát hokej prostě nemůže.

Tak pojďme k těm příjemnějším věcem. Sezona byla z vaší strany asi povedená, ne?
Trochu zklamání bylo, že jsme nezískaly titul se Slavií, ale juniorský bronz a vítězství s áčkem, to bylo dobré.

Přitom jste se Slavií jasně domácí soutěži dominovaly. Proč to nevyšlo ve finále play off?
Hned první zápas v Karviné nám nevyšel. Soupeřky měly nakročeno k titulu, to bylo 
v dalších utkáních vidět. Navíc my máme ve Slavii hodně mladý tým, chyběly nám zkušenosti.

Víc jste toho asi odehrála 
s mladšími dorostenci Písku
 a Strakonic…
Protože zápasy s Karvinou mají dobrou úroveň, ale ostatní ženské týmy v republice takovou nemají a na utkáních je to znát.

Nakonec jste ale měla velmi úspěšnou sezonu, s juniorkami bronz a s ženami vítězství a postup do baráže.
Je to něco neuvěřitelného. Byly to super pocity. Bronz se od nás trochu po loňském šampionátu očekával. Vloni jsme prohrály se Švédkami, letos se nám podařilo Rusky porazit. Byl to krásný pocit, když jsme dostávaly medaile.

Co bylo klíčové pro úspěch na juniorském šampionátu?
Klíčové bylo určitě utkání 
s Finskem, které jsme vyhrály v základní části. Díky tomu jsme ve čtvrtfinále dostaly Švédky, což nebyl extra silný soupeř. S Finkami to bylo hned první utkání šampionátu, a bylo proto hodně důležité. Pak jsme porazily Japonky. Osobně jsem čekala, že budou hrát hůř, s těmi jsme se trochu potrápily, ale dokázaly jsme zvítězit.

A přišly zápasy s nejlepšími ženskými týmy světa…
Nemyslím si, že bychom 
s Kanadou a s Amerikou odehrály špatná utkání. V minulém roce jsme od Ameriky dostaly deset nula, letos jen tři jedna. Pořád jsou o úroveň výš, ale už se rozdíly mezi evropským a zámořským hokejem zmenšují. Věřím, že je snad někdy doženeme a porazíme.

A o bronz jste si v Maďarsku zahrály s Ruskami.
To bylo hodně psychicky náročné utkání. Už jsme medaili hrozně chtěly, jak jsme 
o ni přišly v minulém roce, tak se na našem výkonu hodně podepsala nervozita. Navíc Rusky výborně bránily a čekaly na příležitost k brejku. Nám to do branky také moc nepadalo, dostaly jsme se pod velký psychický tlak. Ale radost z vítězství byla o to větší. Naštěstí jsme jeden gól daly 
a vyhrály.

Sotva jste to stačila oslavit
 a už jste jela na reprezentaci dospělých. Náročný program.
Z Maďarska jsem jela rovnou do Liberce, kde bylo soustředění. Pět dní, jeden volno a hned do Přerova. Odehrála jsem spoustu zápasů, bylo to hodně náročné.

Postup do baráže se od ženského týmu očekával?
Družstva, která proti nám nastoupila, byla dost vyrovnaná. Myslím si, že jsme v celém šampionátu byly nejlepší, asi jsme mohly dát ještě víc gólů. Střelecky se nám pořád nedaří.

Jak bude vypadat baráž, která družstvo čeká?
Budeme hrát na dva vítězné zápasy s Japonskem na podzim letošního roku.

Jak jste byla spokojená s celou sezonou?
Určitě spokojená jsem. Dvě úspěšná mistrovství za sebou, jen přestoupit do Strakonic jsem měla na začátku sezony. Ale beru všechno pozitivně, takže celkově hodnotím sezonu jako úspěšnou.