Junior Strakonice B (nováček soutěže) v sobotu 26. srpna hostil Balvany Strakonice. Zápas byl pikantnější ještě v tom, že proti sobě jako soupeři nastoupili otec se synem – Michal Boukalík st. a Michal Boukalík ml. Z vítězství 2:1 se nakonec radoval junior v dresu Junioru.

Jaké to bylo, nastoupit proti sobě? Už jste se někdy na hřišti potkali jako soupeři?
MB st.: Už jsme proti sobě v sezoně 2014/2015 hráli, když Junior A postoupil do okresní soutěže. Mně bylo 39 a synovi 18 let, hrál ještě za dorost Junioru a doplnil sestavu mužů.
MB ml.: Pro mě osobně to byl zápas jako každý jiný. Už jednou jsme proti sobě nastoupili, tenkrát jsem hrál ještě za strakonický dorost. Ale nemohl jsem si zápas nechat ujít. Tehdy jsem přihrával spoluhráči z dorostu Jirkovi Máškovi na gól.

Probírali jste to před startem sezony, že hned na úvod nastoupíte proti sobě?
MB st.: Syn už mi hlásil tři týdny před zápasem, že nepojede s áčkem, a že bude proti nám hrát. Moc jsme to neřešili a hecování šlo trochu stranou. Samozřejmě, občas nějaká narážka byla, ale nic dramatického. Větší hecování bylo asi v tom prvním zápase, to jsme do sebe šili o hodně víc.
MB ml.: V létě jsem toho moc neodtrénoval, takže jsem čekal, že nastoupím za B-tým. Rozhodně jsem však nečekal, že bude táta hrát. Hecování moc nebylo, ale nějaká slovíčka určitě padla.

Michal mladší hrál celý zápas, Michal starší střídal do druhé půle. Kolikrát jste se na hřišti potkali v přímém souboji?
MB st.: U syna se počítalo s tím, že odehraje celý zápas, já měl v plánu nastoupit na posledních dvacet minut. Ale situace se o přestávce změnila a nastoupil jsem už od začátku druhé půle. Vzhledem k tomu, že jsem často přebíhal ze strany na stranu, těch soubojů moc nebylo. Když jsme se však do souboje dostali, zvítězilo mládí. Syn odehrál velmi dobré utkaní, v pohodě a bez chyb, nastřelil břevno, takže super.
MB ml.: V přímém souboji to mnohokrát nebylo, táta se většinu času s balonem potuloval po pravé straně, já hraju na levé. Jelikož nedal gól, ani na žádný nepřihrál, jako útočník pro svůj tým zklamal. Ale měl tam i pár světlých okamžiků. Určitě na svůj věk nepředvedl špatný výkon.

Jak to vypadalo po zápase, který Junior B vyhrál 2:1?
MB st.: První slova, co mi Michal řekl, byla: 2:1!!! Samozřejmě, že to ve mně trošku vařilo, neboť já měl třikrát na kopačce vítěznou branku. Jenže nakonec jsme ji dostali my v samotném závěru. Ale to je fotbal.
MB ml.: Z mé strany jsem se spíše vyhecoval k většímu počtu tréninků, protože mi opravdu chybí kondice.

Nesejdete se jednou společně ve stejném dresu?
MB st.: Už jsme si jednou spolu zahráli v přátelském utkání s Radošovicemi, kdy nás bylo málo. Michal mi tehdy nahrál na dvě branky. Bylo hodně znát, že byl v sestavě. Do budoucna se nedá vyloučit, že bychom si ještě spolu zahráli, ale vše záleží na zdraví nás obou.
MB ml.: Myslím, že určitě ne. Jsem odchovanec Junioru a chtěl bych tu působit co nejdelší dobu, jsem tu spokojený.

Napadlo vás, Michale st., že si jednou proti sobě zahrajete?
MB st.: Napadlo mě to hned, když jsem se dozvěděl, že se mi narodí syn. S tím asi počítá každý táta – fotbalista. Trochu to však dostalo trhliny, když se ve městě zrušil před několika lety mužský fotbal SK Strakonice 1908. Naděje se naskytla po založení mužů Junioru a tam se nám to nakonec povedlo. Teď už jen, aby dorostl mladší syn David a třeba se pak jednou sejdeme společně v jednom utkání…