Osobnost Deníku
Přečíst článek >

A „Vosa", jak mu spoluhráči ve Slavii přezdívají, míří na jih Čech s tím, že by v dresu Dynama měl soupeře pořádně bodat…

Kdy se váš příchod upekl?

Bylo to hodně rychlé. Co se týče mě, byla to ve středu věc hodinky, ale celý den se to vyřizovalo. A teď jsem tady.

Až tak dlouho jste se tudíž nerozmýšlel?

Ne, pro mě bylo rozhodující, že tady vidím větší šanci hrát. Prostě sportovní stránka rozhodla.

O vašem příchodu do Dynama se hovořilo už v době, kdy měla Slavia zájem o Machovce. Doneslo se to i k vám?

Něco v kabině padlo, avšak nic konkrétního. Zřejmě se spíše dohadovaly kluby, ale šlo to mimo mne.

Jak vás přijala českobudějovická kabina?

Já dorazil až ve čtvrt na devět, převlékl se a šel trénovat. Ale nemám obavy, že by to snad mezi námi nemělo klapat. Kluci jsou v pohodě.

Počítá s vámi trenér do útoku, či do zálohy?

Ještě jsme to neřešili, ale myslím si, že se mnou trenér počítá dopředu. Ale alternovat mohu i na kraji zálohy.

Ve Slavii jste moc nehrál, čím to bylo?

To jaro ve Slavii bylo celé takové podivné… Ale zachránili jsme se, je to už pryč. Já chtěl hrát, do Slavie ale přišlo asi deset nových lidí, tak jsem zvolil Budějovice.

Přicházíte sem jako posila, je to tudíž pro vás nová výzva?

To, že přicházím jako posila, je pro mě i zodpovědnost. Rozhodně chci týmu pomoci.

Stejně jako ve Slavii vás i tady možná čeká boj o záchranu. Nebo věříte, že budete hrát výš?

Já bych si přál, aby to tu bylo lepší, než byl podzim ve Slavii. Po prvním kole je ale všechno otevřené, víc se ukáže až po sedmém osmém kole. Doufám, že budeme od pásma sestupu výš, že bychom ale hráli někde nahoře, s tím příliš nepočítám.

V sobotu jedete do Teplic a na ty z Edenu vzhledem k historické domácí nadílce 0:7 asi nemáte ty nejlepší vzpomínky…

Ale u toho já nebyl, to jsem ještě hrál v Jablonci. Naštěstí. Nic to ale nemění na tom, že nás čeká silný soupeř. Teplice vepředu mají rychlé kluky, na ně si musíme dávat bacha a spíš chodit do brejků. Trenér ale určitě ještě něco vymyslí, snad to zvládneme.

Vy jste měl svého času stabilní místo v české jednadvacítce, ve Slavii jste ale na jaře hrál sporadicky. Kde byla příčina?

Kde nastal zlom, to nevím. Začátek asi byl v tom, že když bylo čtrnáct dní do Eura jednadvacítek, já si přetrhal vazy v kotníku. A když jsem se uzdravil a za měsíc se hrála Evropská liga s Aalkmarem, já si to přetrhal znovu. To mě asi přibrzdilo, ale vymlouvat se na to nechci. Tak to prostě bylo, teď ale jsem v Budějovicích a chci se dívat už jen a jen dopředu.

Vrací se Ladislav Volešák

V pátek by se měl trenérům Dynama hlásit i Ladislav Volešák, jenž přichází na hostování do konce sezony z Příbrami.Na jihu Čech v minulosti již dvakrát s úspěšně působil.

Kadula: Jak jsme dali gól, všichni jsme hned narostli

Dvacetiletý Jindřich Kadula v Dynamu patřil mezi velké naděje, pak měl zdravotní potíže a přidaly se i zádrhel disciplinárního rázu, v poslední době se ale zdá, že to odchovanec katovického fotbalu s restartem své fotbalové kariéry vzal za správný konec. I o tom jsme se s ním po vítězném zápase jednadvacítky Dynama s Hradcem (6:1) v lize juniorů bavili.

Dal jste dva góly, k tomu dvě asistence, takže spokojenost?

Jo, jo, bylo to výborné. Byla to z naší strany dobrá hra a řekl bych, že jsme předvedli týmový výkon. V první půli jsme tam sice měli pár nedostatků, ale druhou půli jsme byli naprosto efektivní. Dali jsme rychle góly, a to nám pomohlo, Hradečáci pak byli všude byli o pět kroků dál a nám se hrálo výborně, všichni jsme narostli. Když už ne ty venkovní, tak domácí zápasy určitě by takhle nějak měly vypadat.

Zpátky ale k vám osobně, dva góly, dvě nahrávky, to jde…

Já se hlavně bál, abychom nějaký gól vůbec vstřelili. Já taky, protože já měl teď pár zápasů zakletých, kdy mi tam nic nepadalo. Doufám tudíž, že teď jsem to zlomil a že od této chvíle bude všechno už jen lepší.

Jenže i proti Hradci se zdálo, že vás čeká další zakletý zápas. Mám na mysli hned v úvodu vaši hlavičku zblízka do břevna…

No právě, zase to tak začalo a kluci už si ze mě dělali trošku legraci. Hlavně mě ale podporovali, že mi to tam už přece musí padnout. Já v to věřil, a když tomu člověk věří a chce ten gól dát a jde ho dát, většinou se mu to i povede.

Ještě před prvním gólem, který vstřelil Jirka Funda, jste vy míč po Dvořákově centru ve zdánlivě čisté šanci minul.

Těch situací tam bylo hodně. Jednou mi to zablokovali, to jsem pálil levačkou a myslím, že to tam šlo, pak tam bylo to břevno. Pak mi to zaplaťpánbůh padlo po takové trošku šťastné situaci. To mi dodalo sebevědomí.

Jak jste ty góly viděl? První jste píchl jen tak špičkou.

Akorát že tomu předcházela dobrá kombinace, nahrávka do hrotu, sklepnutí, přihrávka do strany a Honza Hála mi to dal výborně mezi nohami obránce. Na mně už bylo tam ten balon jenom nějak dopravit. Měl jsem to sice na dlouhou nohu, nějak jsem to tam ale na zadní tyč dostal.

A druhý gól? Zdálo se, že jste ani moc nemířil a jen míč napálil.

Přesně tak. Já tomu jejich hráči vypíchl míč a jak jsem byl v plném sprintu, tak jsem si řekl, že nebudu nic vymýšlet, protože se ke mně obránce přibližoval. Tak jsem, jak se říká, zavřel oči a napálil to. A byl docela pěkný gól…

To bezesporu, nehledě na to, že jste vy ale skoro všechny góly dávali po krásných akcích…

Taky si myslím a řekl bych, že tomu tak bylo proto, že jsme běhali, a když jsme neměli balon, že jsme se nabízeli. To se pak hned hraje líp. Neříkám, že jsme hráli jako Bayern Mnichov, ale právě hráči Bayernu, když běhají bez balonu, tak se zdá, že mají všude plno místa. Tak nějak to z naší strany druhou půli vypadalo, to všichni určitě viděli. Teď jen je třeba si z toho vzít ponaučení a pokračovat tak dál.

Vy jste se nedávno vrátil z testů v Sokolově, proč to nevyšlo?

Ze začátku to vypadalo docela zajímavě. Odehrál jsem tam i tři zápasy, které se mi, myslím si, jakž takž povedly, ale bohužel se muselo jednat rychle a možná i proto z mého působení tam sešlo. Sokolov totiž chce hrát na špičce druhé ligy, má na to i kvalitní tým, i po mně se tam ještě pár hráčů protočilo. Že jsem tam byl, ale rozhodně nelituji. V každém případě je to pro mě dobrá zkušenost.

Ostatně hrát juniorskou ligu taky není k zahození, ne? Nehledě na to, že jste v širším kádru áčka a v přípravě jste za prvoligový tým i nastupoval.

Přesně tak, juniorská liga je výborná v tom, že se tam hraje ve velkém nasazení. Říká se sice, že třetí liga má asi vyšší úroveň, ale v juniorské lize hrají samí mladí kluci, ti se všichni snaží hrát fotbal, a tak to nasazení tady je větší než ve třetí lize.

Vy jste měl před časem jisté problémy, ale řekl bych, že jste návrat k fotbalu vzal za správný konec, že jste se i v přípravě snažil do hry dát maximum.

Já až od zimy začal hrát pravidelně, předtím jsem měl nepříjemná svalová zranění a další potíže. Teď naštěstí mi zdraví drží, to je pro fotbalistu nejdůležitější. Doufám, že to nebude trvat dlouho a dostanu se tam, kde jsem byl před těmi svými problémy.

Proti Liberci v první lize jste sice v nominaci nebyl, palce klukům jste ale jistě držel?

Samozřejmě, kluci hráli výborně! Je škoda, že nedali vítězný gól, hrozně jsem jim to přál, zasloužili jsme si vyhrát. Ani bod ale není špatný.

A jak to bude v sobotu v dalším kole v Teplicích?

Když budou kluci hrát jako proti Liberci, ani v Teplicích nejsme bez šance.